Pořadatelská: Jakub Siňor (Mighty Sounds)

Jakub mluví o nadcházejících koncertech, největším hudebním zážitku svého „mrzkého života“, o tom, koho by sám nechtěl minout – i proč je pro něj nejlepší kuchyně ta domácí.

Mighty Sounds letos jedou 19. ročník a jeho duchovní otec Kuba Siňor u toho nechybí, stejně jako od úplného začátku v roce 2005. Podnik, který se hrdě distancuje od klasického tuzemského festivalového programu, nabídne na konci června tři dny plné punku, ska a hardcore na letišti v Táboře. V rozhovoru Kuba mluví o nadcházejících koncertech, největším hudebním zážitku svého „mrzkého života“, o tom, koho by sám nechtěl minout – i proč je pro něj nejlepší kuchyně ta domácí.

Co chystáte další dny a týdny? Jeden dva největší špíly?

Před Mighty Sounds máme hardcorový víkend s Sheer Terror (19. 6.), Good Riddance (20. 6.) a Battery (21. 6). A pak už 27.-29. června další ročník nejlepšího festivalu na světě.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?

Asi nejen v poslední době, ale možná jeden z nejlepších koncertů, co jsem viděl během svýho mrzkýho života, byli Slim Cessna's Auto Club na loňským Mighty Sounds. To nebyl koncert, ale rituál. Strašně dynamická show, od momentů, kdy jsem měl pocit, že snad šeptaj, a úplně se zastavil čas, až po výbuchy energie, kdy skákal a moshoval celej stan. K tomu nejuhrančivější pohled banjisty a druhýho zpěváka Munleyho, který proplouvá pódiem jak Cháron a doslova z něj běhá mráz po zádech a nejen po nich. Naprosto mystickej zážitek.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šel podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?

Je toho hodně. Kdybych měl říct tři, tak se těším na Primal Scream, který asi není netřeba představovat. Man With a Mission, to je taková taškařice z Japonska, vlčí disko. A v listopadu Skinny Lister, protože to je strašně dobrý. Klenot jak sviň.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?

Pozitivní. Jediný, co mně na nich vadí, jsou lidi. Ne všichni, já mám skvělou bublinu. Ale když vykouknu ven, nestačím se divit, kolik kreténů mezi náma je. Oni byli asi vždycky, ale nebyli vidět a slyšet.

Kam nejraději chodíš na jídlo?

Domů. Za prvý rád vařím a za druhý jsem rád s rodinou. I když je to občas boj jim uvařit něco, co jim chutná... Ale už se lepšej. Bohužel jim svíčková furt nejede.