Pořadatelská: Jiří Nevěřil (ObrFest)

Dva dny hudby, slova a divadelní fantazie. Brněnské Obřany se 20. a 21. června promění v živý kulturní organismus, to začne jedenáctý ročník festivalu ObrFest. Tři scény, desítky kapel, autorská čtení i historická procházka. V programu se potkávají Bratři Orffové s Mutanty hledajícími východisko, básníci s hudebníky, místní historie s divadlem. Co všechno letos vznikne pod obřanským nebem? Více prozradí hlavní organizátor Jiří Nevěřil.

Co chystáte další dny a týdny?

Momentálně se plně soustředíme na přípravu ObrFestu. Organizujeme ho jako parta nadšenců, nejsme profesionální promotéři, a tak je to pro nás všechno záležitost volného času. Každý z nás má své pracovní povinnosti a do toho se snažíme dát dohromady festival, takže největší výzva je skloubit práci, organizaci akce a ještě si nechat aspoň kousek prostoru pro osobní život.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?

Nevím, jestli dokážu vypíchnout jeden konkrétní koncert, ale mám slabost pro balkánskou dechovku. Takže určitě vystoupení Bobana Markoviće, Fanfare Ciocărlia, Dubioza Kolektiv nebo třeba party s DJ sety slovenských Malalata, kteří nedávno na Flédu přivezli i Shantela (ano, vím, že je to Němec).

Jinak chodím na koncerty do klasických brněnských klubů a poslouchám opravdu ledacos, nemám žádné striktní hranice. Podobně jako můj syn, který má na Spotify playlist od Mozarta po Run-D.M.C., a když to člověk poslouchá, ani mu nepřijde, že právě projel tisíc různých žánrů během jedné hodiny. Takže těžko říct, co přesně vypíchnout, abych někoho nevynechal. A samozřejmě, spousta skvělých koncertů proběhla i na ObrFestu. Proto ho taky děláme – abychom si mohli pozvat umělce, které sami chceme vidět! Protože jsem ze starší školy, tak jsem nejvíc nadšený ze jmen Marie Puttnerová, Dva, Kvietah a samozřejmě z Bratrů Orffů, z těch máme moc velkou radost.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?

No… Už před lety jsem si zvykl na Facebook a od té doby ho používám pravidelně. K tomu Messenger a WhatsApp, mám několik skupin kamarádů a každá komunikuje jinde, takže to prostě jinak nejde. Dřív jsem měl těch platforem ještě víc, ale naštěstí se to časem zredukovalo. Sledovat deset různých kanálů je totiž strašný žrout času a ten se dá strávit i smysluplněji. Co se týče festivalu, jako hlavní komunikační kanály používáme Facebook a Instagram. A pro „starochy“ máme samozřejmě i klasický web.

Kam nejraději chodíš na jídlo?

V poslední době zjišťuju, že mě to táhne hlavně do vietnamských, indických nebo obecně asijských restaurací. Od covidu jsem snad ani nebyl v žádné restauraci na klasické české meníčko. Ne že bych občas nešel večer na pivo, to jo, ale co se jídla týče, tak českou klasiku jsem si už dlouho nedal.