Pořadatelská: Madla Horáková Zelenková (Sanatorium Sonorum)

Madla Horáková Zelenková je výkonná ředitelka pražské divadelní scény Studio Hrdinů, které od roku 2024 pořádá poslechovou událost současné hudby a sonických umění Sanatorium Sonorum. Za první ročník obdrželi cenu Vinyla za Počin roku, co chystají letos a na jaké jiné akce nás Madla pozve, se dozvíte níže.

Co chystáte zrovna teď?

V posledních dnech vrcholí přípravy druhého ročníku festivalu Sanatorium Sonorum, který pořádáme v našem rezidenčním centru Cabin Studio v Pěčicích u Mladé Boleslavi. Za první ročník jsme dostali Vinylu, takže laťka je vysoko! Zahraniční umělce letos zastupuje italská skladatelka Sara Zamboni a polský interdisciplinární umělec Rafał Ryterski. Těším se na Olivera Torra a první uvedení materiálu, který se objeví na jeho novém releasu, nebo na skladatelku Johanu Kláru Kratochvílovou, která kombinuje elektroniku s hrou na cimbál. Na konceptu si moc cením, že skladby vznikají v místě samém, tedy během několikatýdenních rezidenčních pobytů umělců, kteří se k nám později vrátí na festival. Mezilidská vazba a vztah k místu je tak úplně jiný, než když interpret přijede, odehraje a další noc to samé o desítky kilometrů dál. No a na pozadí toho všeho už podáváme první granty na ročník v roce 2026!

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?

Z menších akcí jsem byla za poslední rok v Kaštanu na Lydii Lunch a z velkých koncertů na Nicku Caveovi v O2 aréně. Lydiin vlak z Berlína měl zpoždění a než přijela, měly jsme to s kamarádkou už tak rozpovídaný, že jsme z koncertu neslyšely nic. Nicka jsem poctivě stihla už asi podeváté od začátku po přídavky, ale kde jsou ty časy, kdy hrál v Lucerně. Nezlobila bych se, kdyby se tam vrátil.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šla podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?

V posledních letech se dostanu k hudbě spíš pracovně. Ve Studiu Hrdinů příležitostně spolupracujeme s PAF, A.M.180 collective nebo Heartnoize. Jsem ráda, že je můžeme podpořit vstřícnými finančními podmínkami, když ne třeba osobní přítomností. Koncerty si jako divák vybírám podle interpreta nebo klubu. Kdyby hrály v Praze, zašla bych hned na Sophii Kennedy nebo Kae Tempest. A letos se snad konečně dostanu na už legendární akci Noční set-up u nás v divadle, kdy hrají naši technici, z nichž každý vystupuje snad ve třech kapelách.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?

No, samozřejmě se to ve mě pere. Používám je, pracuji s nimi, jsou pro mě mnohdy primárním zdrojem informací o akcích, grantech apod. Prokrastinuju na nich. Ale taky jsem za to na sebe naštvaná a mnohdy jsou spolehlivým zdrojem frustrace. Mám malou dceru a dost času strávím jako pasivní dozor na hřišti nebo jejím uspáváním a bohužel i v téhle super něžné a intimní chvíli má člověk mobil v ruce, aby sám neusnul a čumí na kde co.

Kam nejraději chodíš na jídlo?

Ráda chodím do veganského bistra Sandokan na Korunní, mám to blízko, vždycky se tam s někým potkám a pro některá jejich, především ukrajinská, jídla mám slabost. Když mě kroky zavedou poblíž, nikdy nevynechám haloumi dürum v Gemüse Corner. Ale nejraději mám snídaně od manžela…