Pořadatelská: Štěpán Suchochleb (Blues Alive)

Do startu Blues Alive zbývá pár dnů a Šumperk se připravuje na nápor fanoušků i muzikantů z celého světa. Booker Štěpán Suchochleb ladí poslední detaily nejen festivalu samotného, ale i doprovodné koncertní šňůry Blues Alive Tour. O zákulisí příprav, oblíbených koncertech i tipech, kam si zajít na jídlo, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Ptát se na to, co zrovna chystáte, je asi zbytečné?

V tuto chvíli už nic jiného než festival neorganizujeme. Moje dny jsou naplněné koordinováním aktivit celého týmu, aby bylo vše připraveno, nachystáno a vyleštěno pro příjezd kapel i návštěvníků. Takže projíždíme seznamy ubytovacích kapacit, pozemních přeprav, protože kapely navážíme z letišť v Praze a Vídni, cateringu, nástrojovky, zvuku, světel a promo aktivit a pořád něco doplňujeme a zpřesňujeme. Prostě finální fáze přípravy…

A napadá mě, že kromě Blues Alive vlastně organizujeme taky sérii koncertů Blues Alive Tour, což jsou koncerty jedné festivalové hvězdy mimo Šumperk. Celá akce vznikla před lety tak, že nás různí pořadatelé prosili, abychom jim kousek Blues Alive přivezli taky k nim. Přenést celý festival Blues Alive někam jinam nejde, ale nakonec jsme si řekli, že jedna kapela přece pár menších kulturních zařízení projet může. Takže třeba letos hraje bluesman Elijah Wald všude možně „od Šumavy k Tatrám“: od 11. do 22. listopadu se objeví v Třebíči, Olomouci, Mikulově, České Třebové, Javorníku, Rýmařově, Kdyni, Praze, Brně a Hartmanicích.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?

Na konci září jsme dělali koncert Johna Primera a Gilese Robsona. Primer je doslova žijící legenda chicagského blues, zdravím kypící osmdesátník, který patří k druhé poválečné generaci bluesmanů: hrál s kdekým, deset let po boku Muddyho Waterse. Rozbalili to v maličkém Jazz Docku jen ve dvou s kytarou a harmonikou, bylo to ryzí, syrové, prostě blues. Vyprodáno, lidé nadšení, paráda po všech stránkách.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šel podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?

Vybírám si spíš podle konkrétní hudby, kapely nebo interpreta, pořadatel je jen služebník, toho slyšet ani vidět nemusím. Ale chápu otázku, jsou určitě pořadatelé, jejichž akce sleduji více než jiné. Takže Prague Sounds, Liver Music, Jazz Dock, Lucerna Music Bar, někdy taky Robert Vlček, Mighty Sounds, Dobeška, je toho hodně a určitě na něco podstatného zapomínám.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?

Bohužel velice kladný, v procesu propagace žánrového festivalu jako je Blues Alive hrají sociální sítě klíčovou roli. Když jsem začínal, snažili jsme se vždycky proboxovat do kulturní rubriky Mladé fronty nebo Lidových novin – jeden hezký článek dokázal, zjednodušeně řečeno, prodat celý koncert. Totéž třeba rozhovor na Radiu 1. Dneska tyhle věci slouží jen jako imagovka a vstupenky se prodávají prostřednictvím sociálních sítí, kde lze reklamu krásně zacílit a navíc pracovat s daty, která ti poskytují. Takže vztah k nim mám velmi pozitivní. No a dodávám „bohužel“, potože když odhlédnu od možností propagace festivalu a ocitnu se na sockách jako běžný člověk, tak je považuju za děsivou žumpu, která svými algoritmy rozděluje společnost a štve lidi proti sobě navzájem.

Kam nejraději chodíš na jídlo?

Tady je odpověď jednoznačná: v Šumperku do restaurace Šumpercana, což je maličký podnik na náměstí naproti radnici s italským kuchařem a opravdu neuvěřitelně dobrým jídlem. Tento podnik se nezdráhám nazvat gastronomickou bombou. A v Praze chodím rád do karlínského rychlého občerstvení Quick & Easy na Sokolovské, to je rodinný podnik s příjemnou obsluhou, kde dělají výborné saláty a domácí polévky – takový zdravý a lidsky příjemný zázrak mezi karlínskou korporátní gastroscénou.