Preview: Beaches Brew 2026

ALEX FERNET

Návraty opuštěnými ulicemi, do kterých ještě nedopadly první paprsky slunce. Pozdní noc, nebo brzké ráno? Konec diskotéky, nebo třetí míza nočňátek? Soundtrack pro twilight zone. Hudba rodáka z Bassano Del Grappa nedaleko Benátek má podobně vypsanou demarkační zónu, odrazy ze zrcadlové koule se trumfují v referencích. Scott Walker, David Bowie nebo Paul Weller uznale pokyvují, daleko není ani estonský prodigy Mart Avi. Domácí repre si na mundialu nezahraje, Alex Fernet má ale na medaili stále šanci. Modern Night.

DJ FITZ

Kdybyste hledali referenci, tak je to něco ve smyslu „Shellac and 123 others“. DJ Fitz je pro Beaches Brew něčím jako bývala Albiniho trojka pro Primavera Sound. Každý rok je jedinou jistotou, že se John Fitzgerald ukáže za playery. World music extravaganza, cumbia, highlife, postpunk, funk nebo blues. Z které kapsy chcete. Přes den nabízí nejlepší kapely na světě, večer si je pouští.

JOSHUA IDEHEN

„V určitý moment mi ale došlo, že lidé potřebují zejména radost. Nemyslím, že by někdy existovala doba, v níž by ji lidé nepotřebovali nebo ji neocenili, ale právě nyní je jí možná obzvlášť třeba," říkal mi v našem rozhovoru nigerijský rodák, který dospíval v Británii a momentálně rezidentuje ve Švédsku. Joshua Idehen zpíval s The Comet Is Coming nebo Sons of Kemet, dnes produkuje nakažlivě taneční future gospel, pozitivní i motivační. I Know You’re Hurting, Everyone Is Hurting, Everyone Is Trying, You Have Got to Try. V létě se ukáže také na Colours. Reasons to be Cheerful.

Beaches Brew

09/06 15:00 – 11/069.-11. 6. 2026 Marina di Ravenna, Itálie, Marina di Ravenna, Itálie

Festival

• Festivaly

Festival

JULIÁN MAYORGA

Magický realismus jako okřídlené klišé, punk, cumbia i postoj jako louče po cestě. Kolumbijský rodák žijící v Madridu a autor jednoho z nejlepších názvů alba na světě – Když mám horečku vidím hlavu nádherného leoparda – se stal senzací letošního Mentu a vůbec se potkáváme celý rok. Na pláži snad bude čas si popovídat, i když se tu letos představí dokonce dvakrát.

LA VALENTINA

Další kolumbijská rodačka, aktuálně žijící v Paříži. Rap, punk, trap, cumbia, salsa i experimentální rock. Po debutu Del amor y otros demonios (2024) následovalo hned několik nahrávek kratších formátů s tradičním producentem Tonio 8cho. Kulometná flow, razantní energie i postoj.

LOS SARA FONTAN

Kamarádi z Katalánska. Los Sara Fontan hráli loni u nás na Colours, každé setkání s dvojicí Sara a Edi je radostné i inspirativní. Letošní novinka Consuelo je propracovaným manifestem jejich vize přinášející uhrančivé melodie, tepající beaty i pestré salvy polyrytmů. Zásadní je ale společná chemie na podiu, kterou do publika dokáží přenést překvapivě snadno. Genial.

MADRA SALACH

Těžko říct, kde se to v Dublinu bere. Kdovíkolikátá vlna irského folku je dávno tady, vedená renegáty z Lankum, kteří stejně vysoko jako odkaz předků postavili DIY ideje. Šestice mladíků Madra Salach sotva vykoukla z podzemí a už se o ně perou festivaly po celé Evropě. Široká instrumentace, harmonium included a tradiční vznosné melodie s punkově laděným projevem Paula Bankse. Skvělé EP It’s A Hell of An Age vyšlo letos v lednu. Madra Salach v irštině znamená špinavý pes, pochopitelně. Mens who seek pleasures.

PESCHERIA MARE NOSTRUM

Alespoň jeden gastro tip musí být, bez návštěvy tradiční rybárny to nelze. Moře za barákem, ryby skáčou rovnou za pult. A taky nejrůznější saláty a přílohy, lokální vína a srdečná obsluha, od které se naučíte italsky ještě než stihnete zaplatit. Žádný posh, poctivý bufet mód. Na přilehlém Molo Dalmazia se navíc bude letos po letech zase hrát. Ve středu.

SUPER JET KINOKO

Japonská psychedelie je pojem, weirdo freaky trip šestice z ósackého undergroundu přináší další důkaz. Nitky navíc vedou k aktuálně hibernujícím titánům Kikagaku Moyo, jejichž kytarista Daoud Akira je leaderem Super Jet Kinoko, kteří k tradičnímu skoku do králičí nory přidávají ještě špetku kabaretu, a hlavně hlubokou náklonnost k taneční scéně a rave kultuře. Novinka Mushroom Sutra – Shroomy the Go Go vyšla v květnu.

THE ZAWOSE QUEENS

V polovině osmdesátých let vyšlo na labelu Petera Gabriela několik alb tanzanského hudebníka a aktivisty Hukweho Zawoseho, který tak hudbu své země představil západnímu publiku. Nyní jméno Zawose zasahuje znovu, v podání jeho dcery a vnučky, které se coby The Zawose Queens staly senzací evropských festivalů. Dynamické polyrytmy, jemná elektronika, a hlavně naprosto strhující vokální harmonie z regionu, kde před nástupem této dvojice směly ženy zpívat jen doprovodné harmonie.