Protokol: Antonín Mika (VDYD)

Antonína Miku znáte zejména z formace Sinks, někteří oceňují značku Tēr a nejnověji ho můžete zaznamenat ve skupině VDYD, která co nevidět chystá novou desku. Budeme recenzovat, povedeme rozhovory, prozatím a níže nám Antonín ukázal hudební vzory, koncertní zážitky i guilty pleasures, stejně jako zásadní alba.

První píseň, kterou jsi slyšel jako dítě, a stále si ji pamatuješ?

Pain in Any Language od Apollo 440.

Jakou desku sis koupil jako první?

Za svoje prachy asi Rats of Balthazar.

Album, díky kterému jsi přežil dospívání?

Tabula Rasa od Einstürzende Neubauten.

Zásadní koncertní zážitek v mládí?

Dead Kennedys, už bez Jella. Dvě třetiny koncertu jenom nadávali obecenstvu, který absolutně neumělo anglicky. Asi to tehdy v mý hlavě docela změnilo mý vnímání vztahu mezi kapelou a posluchačstvem.

Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?

Na tuhle otázku asi neumím odpovědět. Mám pocit, že jsem hudbu chtěl tvořit úplně vždycky od začátku.

Na kterou píseň nikdy nezapomeneš?

The Past Is A Grotesque Animal od of Montreal.

Guilty pleasure?

Tito & Tarantula. Ač mi aspoň v 80% případů vadí o čem zpívají, často mi to hraje v hlavě a jednou za čas si to i pustím.

Nejlepší album z posledního roku?

jednou ahoj od buchty/nouze.

Nejoblíbenější record store?

Asi Vinyl Records na Poštovské v Brně. Ale nejradši si stejně desky kupuju na koncertech.

Top 5 nejzásadnějších alb pro tebe?

Hissing Fauna, Are You The Destroyer? od of Montreal

Emergency & I od Dismemberment Plan

Mutations od Becka

Teens Of Denial od Car Seat Headrest

All Of Them Naturals od Uranium Club