Protokol: Jasmine Wood

Americká skladatelka, producentka a multidisciplinární umělkyně Jasmine Wood, která po letech na tamní DIY scéně našla tvůrčí zázemí v Dublinu, dorazí na festival PAF Olomouc. Autorka ceněného debutu Piano Reverb (AD 93, 2024) tu odehraje nejen sólový koncert, ale poprvé představí spolupráci s berlínským producentem Pavlem Milyakovem z EP VI & VII (2025). Na PAF míří i část naší redakce, takže se můžete těšit na reporty přímo z místa dění.

První píseň, kterou jsi slyšela jako dítě, a stále si ji pamatuješ?

Nejranější vzpomínka spojená s písničkou je z doby, kdy mi bylo asi pět nebo šest a v mámině autě jsem slyšela Wish You Were Here od Pink Floyd. Byla to moje první oblíbená písnička a taky první, kterou jsem se naučila na kytaru.

Jakou desku sis koupila jako první?

První byl vinyl Souvlaki od Slowdive, který jsem si pořídila v devatenácti. Předtím jsem poslouchala hudbu hlavně digitálně nebo dostávala kazety a CDčka jako dárky.

Album, díky kterému jsi přežila dospívání?

Hodně jsem jako puberťačka poslouchala Cat Power. Rané lo-fi nahrávky bicích Stevea Shellyho a hlas Chan Marshall byly soundtrack k mému dospívání. Konkrétně Myra Lee a Dear Sir.

Zásadní koncertní zážitek v mládí?

Když mi bylo devatenáct, byla jsem na koncertě Scout Niblett a rozhodla se, že budu taky vystupovat s elektrickou kytarou – a chvíli na to začala.

Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?

To je těžké, protože jsem začala dělat písničky opravdu brzy. Když jsem začala psát první texty, poslouchala jsem devadesátkové r&b jako Aaliyah a Destiny’s Child, to mi mohlo být třeba šest nebo sedm. Svoje písničky jsem si zpívala vždycky, co si jen dokážu vzpomenout, ale na konkrétní nahrávku nebo písničku si nevzpomenu.

Guilty pleasure?

Nemám.

Nejlepší album z posledního roku?

Heal od Pavla Milyakova a Lucase Dupuy.

Nejoblíbenější record store?

Oblíbený obchod s deskama mám doma v Portlandu, Little Axe. Vždycky si tam něco najdu. Vlastní ho můj kamarád Jed a dělá super mixtapy, koupila jsem si tam hromadu kazet. Když jsem tam byla naposledy, ulovila jsem CD Aerial M a pak ho poslouchala v autě asi půl roku v kuse. Je tak dobré, že není k sehnání.