Obývákové snění se Stevem Hauschildtem
V posledních letech se z Prahy stala regulérní kulturní metropole, která už nemusí pouze vyzobávat drobky z dění v okolních zemích.
blueskin
Ji.hlava 2017: resumé, top 10 a co dál?
Mezinárodní festival dokumentárních filmů je největší a s rozpočtem překračujícím sedmnáct milionů nejnákladnější kulturní akcí na Vysočině. Jaký byl?
Pojď do mě, Jihlavo! (část třetí)
Docenit zmatenou a antimuzikální selekci dua Vít Klusák/Bohdan Bláhovec znamená potlačit v sobě kritika a smířit se s tím, že mezi skladbami Arcade Fire, Katy Perry nebo...
Pojď do mě, Jihlavo! (část druhá)
Večerním hitem třetího festivalového dne byla projekce snímku Hranice práce z českotelevizního cyklu Český žurnál. Film Apoleny Rychlíkové je...
Pojď do mě, Jihlavo!
V angličtině má Mečiar všeříkající název Lust for Power. V tomto kontextu je film nesmírně zajímavý pro české publikum, které se momentálně vzpamatovává...
Reklama
Jazzoví tučňáci ve vlastním stínu (GoGo Penguin)
Své výsadní postavení na špičce britské (post)jazzové vlny GoGo Penguin pražským koncertem přesvědčivě obhájili.
La femme fatale et l'homme perdu (Billow, Pandoo)
Její projev má v sobě smyslnost toho druhu, který stylově spřízněným Kalle dodává Veronika Buriánková. Ani stopa lascivnosti, jen radost.
Radostné osahávání s Ventolinem
Ventolin patří k lidem, kteří jsou se svým nástrojovým parkem srostlí, přesto se ani jemu tu a tam nějaká ta vzpoura strojů nevyhne... Křest, MeetFactory.
Ježka s trychtýřem viděti (Ji.hlava 2017)
Ach, ano, pověstné jihlavské festivalové večírky! Jejich obdoba se koná na každém větším festivalu, v Jihlavě se ale jedná přímo o integrální součást přehlídky...
Když si ženy hrají (Monika Werkstatt)
Jako by se ani nejednalo o koncert čtyř výjimečných hudebnic, ale spíš o nějaký společenskovědný kongres. Ten večer byl ale přece jen především ve znamení hudby.
Všechny zvuky světa (Pierre Bastien)
... rozmary mechanických konstrukcí. Přesně to měl na mysli Bastienův obdivovatel Aphex Twin, když jeho tvorbu nazval analogovou obdobou elektronické hudby. Naživo?
Americká gotika Bena Coopera (Radical Face)
Když se ale o únosu dozví Zima, vypraví se Léto vysvobodit. Celé to končí - pro Cooperovy písně typicky - krvavým masakrem únosců. Koncert? Radical Face.
Cestičky vyšlapané i ty druhé (Letherette, Dark Sky)
Návštěvníci Sedloňovy série Music Infinity zas mají možnost vidět na velkém pódiu Akropole projekty, které by se jinak musely spokojit s menším klubem...
Reklama
Euforická oslava dvaceti let The Tchendos
apuje, pobíhá mezi ostatními hudebníky, občas zabubnuje na elektronické bicí či alespoň zakroutí čudlíky minisyntezátoru Monotribe...
Pozdravy z písničkářského mezzaninu
Je-li základním měřítkem kvality písničkáře jeho autenticita, máme tu co do činění s mistrem svého žánru.
Kapitánu Demovi došel dech (a lidem v Roxy taky)
Tenhle pak překonal leccos, co jsem v Roxy zažil, dokonce i legendární koncert Franz Ferdinand v létě 2004, o jehož nelidských podmínkách psali i v britském Kvéčku.
Žižkovská noc, pomoc!
Relativita festivalového času: jedna fronta na malé pivo a velký rum může trvat déle než set Sheevy Yogy, i když vaše žena bojuje sebevíc...
Ukázněné techno s neukázněným zvukem (Recondite)
Přece jen se nestává často, aby v Praze hrál někdo, koho čtenáři Resident Advisoru opakovaně zvolili do nejvyšších pater žebříčku nejlepších live actů planety.
Surfování na vlnách chaosu (Lunchmeat 2016)
„Asi jsem na tohle už moc starej,‟ prohlásil můj společník během prvních sekund setu Samuela Kerridge na letošním festivalu Lunchmeat.