

Bratislavský přelud (Sharpe 2026)
Když jsme loni přejížděli hranice, bylo to jako vpadnout do bojové zóny. Náměstí plnily demonstrace na podporu neziskových organizací a ministryně Šimkovičová zasazovala svobodné kultuře jednu ránu za druhou.


Když jsme loni přejížděli hranice, bylo to jako vpadnout do bojové zóny. Náměstí plnily demonstrace na podporu neziskových organizací a ministryně Šimkovičová zasazovala svobodné kultuře jednu ránu za druhou.


Po týdnu plném prachu, globálních hvězd, desítkách nachozených kilometrů a mnohých politických projevech je vzkaz místní vládě jasný.



Slib předchozích dní vybalancovat tíhu témat zhlédnutých filmů něčím „veselejším“ padl volbou muzikálu Paraplíčka z Cherbourgu z roku 1964.



Protahuju si záda v sedačce velkého sálu Klubu kultury a cítím únavu po přejezdu z brněnského Pop Messe.



Navzdory tíživému slovenskému kontextu je místem, kde je stále možné věřit v sílu kultury utvářet budoucnost, ve které nebude potřeba bojovat každý den o její holé přežití.


Před pražským koncertem jsme si popovídali o zodpovědnosti vůči odkazu předchozích generací irských umělců, hudbě jako prostředku k aktivismu a tvorbě čerstvě vydané studiovky Blindness.


Mezi nejsilnější momenty patřil refrén starší Loud Places, na který si přizval spolukapelnici z The xx zpěvačku Romy.



Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.



Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.



Přebíhám rozkopanou silnici k Veletržnímu paláci, který se na další čtyři večery, a brzká rána, stane mnohým druhým domovem. Mám skluz...



Název nevymysleli marketéři, ale návštěvníci, v komentářích na sociálních sítích se objevoval tak často, až ho organizátoři přijali za svůj.



Opodál z letní scény na Kolejním nádvoří už zní zvukovka vinohradské Dukly, a ačkoliv na prstech čítám díky přejezdu z Pop Messe už šestý festivalový den v kuse.



S frontmanem Mikem Kerrem z britského rockového dua jsme si před čtvrtečním koncertem popovídali o jeho hudebních začátcích, o boji s impostor syndromem, o cestě ke střízlivosti a tipy na zajímavé kapely.



Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.



Na závěr října tak byl připraven uprostřed Holešovické tržnice program napěchovaný jmény překračující žánrové hranice, který sliboval jak hvězdy, tak objevy.



Málo alb mě letos tak chytilo za srdce, jako v červnu vydaná čtvrtá studiovka britského King Krulea výmluvně pojmenovaná Space Heavy.



Ve třech „dnech“ hlavního programu jsme se snažili spočítat poměr mezi rytmickým šoupáním podrážek o neviditelnou podlahu a kladením si nepříjemných existenciálních otázek.



Dokážu si představit, že podobné přípravy na nákup lístků pravidelně probíhá u fanoušků Taylor Swift nebo Harryho Stylese. Já ji ale zažívám poprvé.