

Preview: Brno16 2025
Na Brněnské 16 je krásné, že neláká na hvězdné tvůrce či aktéry. Krátké noticky a pár obrázků v programu vám toho o filmech taky moc neřeknou. My ano!


Na Brněnské 16 je krásné, že neláká na hvězdné tvůrce či aktéry. Krátké noticky a pár obrázků v programu vám toho o filmech taky moc neřeknou. My ano!


Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.



Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu viděla.



Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.



Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”


Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.


Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.



Na Filmovku den co den vlakem - v Brně tramvaj Karel Höger, a stejný herec ve filmu, který v moha ohledech překvapuje.



Na Filmovku den co den vlakem - série užitečných rad a taky návod, jak uniknout z reality. Do té virtuální.



Na letošní Letní filmovou školu jezdím každý den vlakem. Jaké to má výhody? Konverzace s Baníkovci i Josefem Somrem.



V+V se v letošních Varech potkali na několika filmech a vedou o nich chytré řeči – poslední na řadě: novinka Gaspara Noého.



V+V se v letošních Varech potkali na několika filmech a vedou o nich chytré řeči – řada přichází na novinku Pawła Pawlikowského.



V+V se v letošních Varech potkali na několika filmech a vedou o nich chytré řeči – jako první vítěz Berlinale 2018.



Od evropské premiéry Přízraku (který poprvé viděli diváci na Sundance) si v Karlových Varech hodně slibovali. V našich řadách zavládla okolo všeobecně polarizujícího filmu shoda – poněkud nenávistná.



Obraz uprchlické krize coby záminky pro utahování šroubů, ale taky okázalé podobenství dávající na odiv svůj vysoký rozpočet. Kornél Mundruczó a jeho film z letošní soutěže v Cannes.



Žádný jiný český film neměl v poslední době takový ohlas, žádný jiný soutěžní dokument nebyl ve Varech uveden ve Velkém sále. Až portrét mamánka a taky nácka Dalibora.



Tento film už rakouský dokumentarista Michael Glawogger nedokončil – a z jeho „bezhlavého“ cestopisu se stal svým způsobem testament.



Film roku? O novém snímku Toni Erdmann se šíří ty nejlepší zvěsti už od premiéry v Cannes. Tady se velkých očekávání opravdu netřeba obávat.



Zdegenerovaná šlechta a laureáti, kteří ve znělkách osahávají ženy. Co je horší?
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.