Na Brněnské 16 je krásné, že neláká na hvězdné tvůrce či aktéry. Krátké noticky a pár obrázků v programu vám toho o filmech taky moc neřeknou. My ano!
Tajemný plakát s fialovou kresbou kočky na zeleném pozadí láká v ulicích Brna na 66. ročník festivalu krátkých filmů Brněnská 16. Tato festivalová legenda, fungující bez přerušení od roku 1960, představuje výběr z „filmů do 40 minut, které nevznikly na komerční bázi a pro komerční využití”. Od 1. do 5. října je můžete zhlédnout v kině Art: celkem 34 snímků rozdělených do 9 bloků se uchází o hlavní festivalovou cenu, o níž rozhoduje mezinárodní porota, 14 filmů ve dvou blocích soutěží o cenu Poroty Československé 16. Svou cenu udělí v sobotu na slavnostním zakončení i studentská porota, svůj nejoblíbenější film si mohou zvolit také diváci.
Na Brněnské 16 je krásné, že neláká na hvězdné tvůrce či aktéry. Krátké noticky a pár obrázků v programu vám toho o filmech taky moc neřeknou. Při vstupu do sálu se odevzdáváte do rukou dramaturgů (Ondřej Pavlík a Miloš Henkrich) a doufáte, že budete mile překvapeni. Z vlastních zkušeností můžu potvrdit, že se vložená důvěra většinou vyplatí. Nikde jinde u nás a málokde ve světě můžete vidět tak pestrou kolekci krátkých filmů z celého světa od tvůrců amatérských, nezávislých, experimentálních a studujících. Setkávají se tu nejrůznější formy a přístupy ke kinematografii, milé animáky, klasicky vyprávěné příběhy i naprosto šílené podivnosti.
Letos navíc spojení názvu festivalu a 66. ročníku vytvořilo magické číslo 666, jež máme spojené s okultismem, magií, satanismem a čarodějnicemi. S touto tematikou skvěle pracuje doprovodný program. Před samotným začátkem festivalu si můžete zajít na projekci stylizované dokumentární detektivkySatan Kingdom Babylon dvojice experimentálních filmařů Petra a Marie Šprinclových, jejichž obrazoborecká trilogie Morava, krásná zem už získala kultovní statut.
V Husově sboru přes ulici od kina Art se koná pop-up projekce slavného filmu Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice, který vznikl ve spolupráci s výtvarnicí a filmařkou Ester Krumbachovou. Můžete se přesvědčit, že kvality téhle úzkost navozující klasiky neztratily příliš na síle ani po více než půlstoletí. A komu by expresivní herectví Vladimíra Šmerala v roli Bobliga připadalo málo intenzivní, může se ponořit do díla klíčové postavy americké experimentální a queer kinematografie Kennetha Angera.
Ke svým kořenům se festival vrací meta-filmem Martina Ježka o filmu Arvéd, ergo kinematografickou performancí s využitím filmových materiálů Super8 a 16mm, což býval v době vzniku festivalu mezi amatérskými tvůrci nejoblíbenější a nejdostupnější filmový formát.
Rád bych řekl, že jsem to neviděl, ale nebyla by to pravda. Když jsme ve středu večer s Ondřejem Štindlem v patiu žižkovského Atria žertovali, že kde jinde poprava než na stadionu, který se jmenuje po Aztécích, ještě jsme netušili, jaká tragédie se ve čtvrti Coyoacán o pár hodin později odehraje. Ale je třeba to brát z té lepší stránky: začíná mundial. V klidu a bez nervů. Plan seguro.
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.
Anglický idiom „smoke and mirrors“ označuje klamání, zastírání pravdy nebo kouzelnické triky. Akorát na Slovensku se s nějakou sofistikovanou kamufláží dávno nikdo nezdržuje.
Pokud se chystáte na některou z regionálních projekcí a tápete, co si nenechat ujít, máte tu tradiční výběr filmů, které opravdu stojí za pozornost.
Groningenské Plato plné po strop, koncerty v record storech jsou samozřejmě fajn, ale je to disciplína sama pro sebe. A rozezpívávat publikum uvnitř?
Hudba, která se nedá ignorovat, hudba, která mění pravidla hry.