„In a place you’ve never seen before / amazing things will come for those who wait,“ sliboval pražský Lunchmeat.

Pořadatel pečlivě položil na stage asi dvacet ručníků, což signalizovalo, že dnes to asi nebude žádné blues.

A budou mít svého zvukaře nebo nebudou? A přijde dost lidí, tady v Rakovníku? Zvukaře s sebou neměli. Dům osvěty.

Odříznut od minulosti, opuštěn starými příznivci a obklopen hordou nových zahrál Skream – a ne moc dobře.

Nejdříve Randy Brecker v Kostelci, teď zase Sarah Tolar v Žatci... Světový jazz je u nás jako doma. Jazz na fotbale.

V S-Cube pokřtil desku „neokoukaný místní popík“ a taky „koloušci“, k čemuž přisvítili Niceland a Sunshine.

Co se týče poznávání jiných kultur, nemohla být Blasko lepší volbou, sama by mohla o multikulturnosti vyprávět.

Pohřbili sny, zničili sound a ještě mají tu drzost s tím objíždět svět. Terribly Well zní jako pokažené rádio.

Jak že tikají švýcarské hodinky? Rázné energické plochy střídají sekvence tišší než jméno Phila Glasse.

V SK Rabštejn hrál pětinásobný držitel Grammy, americký trumpetista Randy Brecker, host slovenského AMC Tria.

To jsme zase někam vlezli. Sklep na olomouckém Dolňáku. Vlhko, smrad a mlha, co by se dala krájet.

Olomouc, to není jenom Flora, Sigma a syrečky, ale taky AFO, idealistický fesťák zuby nehty popularizující vědu.

Nitai Hershkovits a Yogev Glusman. Nic? Avishai Cohen? No ano... Skvělí hráči z Izraele v Jazz Timeu.

Charlie Bothwell, ať to zní Čechům jakkoliv groteskně, tuhle zemi miluje. Taky proto se rozhodl objet pět našich měst.

Po dechberoucím intru, trvajícím dvě věčnosti a třicet dva vteřin, vstoupil Jack Wyllie se svým saxíkem a spustil...

Postával jsem pod pódiem, kolem emaři, ale i maminky, co se přišly podívat na toho černovlasého citlivého chlapce.

Ve středu 17. dubna se v dejvické kavárně Potrvá sešli příznivci Paula Simona. Četli, hráli i zpívali. Věčné písničky.

Onyx se na stage dostali s hodinovým zpožděním a po četných prosbách komentovali zvukaře prostým „fuck that“.

Zdá se, že chcete-li udělat úspěšný koncert, stačí ho označit slovy elektro swing. Gabin zaplnili Akropoli už potřetí.

Vzpomínám si, jak jsem po poslechu Your Mercury psal nejmenované agentuře, jestli by tyhle cápky nechtěla přivézt.