Reklama
Reklama

Šejkr #103: Komu není gotika?

fullmoonzine.cz
fullmoonzine.cz

Zdá se, že s gotikou si nakonec začali skoro všichni – Shelley s Byronem dobře, ale Baudelaire? Podle Johna to byl dokonce „goth before goths“ a vlastně to dává smysl.

Reklama

„Moc mě bavilo to psát a taky jsem rád, že se mi povedlo udržet rozsah na uzdě,“ říkal mi anglický novinář John Robb, když mi v březnu dával svoji knihu The Art of Darkness – The History of Goth. Tak určitě, kniha váží asi tři kila, jen zázrakem jsem na letišti nebyl přes limit. Plus má šest set stránek a tak drobné písmo, že ho dokáží v šeru přečíst jen nemrtví. A poznámkový aparát ani ti ne. K udržení rozsahu snad jen tolik, že se začíná pádem starověkého Říma.

The Art of Darkness s sebou tahám pár týdnů, otevřel jsem ji teprve nedávno a znovu vzdávám poklonu. Mám za sebou sotva pár kapitol, ale už teď je to požitek. John píše čtivě, nepouští se do žádných velkých metafor, ale pozornost čtenáře si dokáže udržet náramně. A to jsem ještě ani nedorazil ke kapelám z jeskyně, zatím jsem se od starých Gótů dostal k romantickým básníkům, francouzským klasikům a Musorgskému s Wagnerem. Zábava. Jenom já si můžu začít s gotikou, když konečně začíná být hezky. Ale zdá se, že s gotikou si nakonec začali skoro všichni – Shelley s Byronem dobře, ale Baudelaire? Podle Johna to byl dokonce „goth before goths“ a vlastně to dává smysl. Inu, kniha zapůsobila, a to tak, že jsem nečekal, až ji v roce 2025 dočtu, a rovnou si objednal novou biografii The Sisters of Mercy. Poslední zásilka z milovaného shopu Book Depository, který příští týden končí.

Reklama

Barcelonští Los Yolos mezi gotiky můžeme směle zařadit taky. Některé jejich triky připomenou The Cure, jiné zase Joy Division, co si budeme. Taky si vzpomínám na listopadový koncert v Seville a vidím před sebou zpěváka Raúla Páeze. Na krku obojek, na nohách leopardí legíny, při plavbě na rukou lidí v garážích Cartuja Centre ztrácí tričko i mikrofon. (Podezírám se, že jsem podlehl kouzlu okamžiku – poslední koncert krásné akce atd.) Už parádní track Carita del Luna mi dával za pravdu, ale teprve po vydání Nos siguen por delante není o čem. Je to deska jako hrom, ani jedna z dvaadvaceti minut není navíc, ani jedna nepřebývá. Musím ji Johnovi poslat, napadá mě.

Reklama

Sice se posmívám, jak se někomu jinému povedlo „udržet obsah“, ale u nás to platí stejně. Kvlt Moon měl pětadvacet stránek, téma květnového čísla bude jen o několik málo méně. A bude to zase haluz, čtenáře s tématy nešetříme… Edúv syn dnes vypustil další famózní desku s takovým přesahem, že se bude leckdo divit. Přemýšlím, zda (nejen) u nás někdo něco takového udělal. Jakože formálně asi jo, ale ne s takovou intenzitou a jasně formulovaným názorem. Jak říká v Jonášově parádním rozhovoru Libuše Jarcovjáková: „Jakmile je tam vnitřní poctivost, prostě to musí fungovat.“

Dneska to bude kupodivu hodně o Los Yolos a Matejovi a kolegyních, přijdou taky Lelee, Serena Assumpção, Desire Marea, Otay:onii nebo legendární tygří muž s „good girl“ Asiou Argento. Říkám to furt, gotika, kam se podíváš. I v osm večer, na Radiu 1. Laughin' in the Dark.

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama