Šejkr #4: Groningen City Guide

Až vám bude nějaký Holanďan tvrdit, jak parádní je bydlení na lodi, nevěřte mu. Ta moje se jmenovala Princess a kromě miniaturních hobitích kajut, se kterými se počítalo, trpěla na nefunkční ovladače topení a hlavně fatální nedostatek wi-fi, s čímž se tedy nepočítalo vůbec. To, že byla poslední v řadě u Eemskanaalu a tím pádem suverénně nejdále od centra, byl jen nepatrný detail. Ale co, Eurosonic je jen jednou za rok a v Groningenu je hezky, i když prší nebo sněží jako letos.

“Musel jsem Zlatu držet, aby neskákala z pódia,” říkal Filip, jeden ze zástupců Colours na festivalu a mluvil o show britských The Marmozets. Ty jsem sice neviděl, ale za to o nich slyšel hned z několika zdrojů. Přesně takhle to na Eurosonicu chodí, ve skutečnosti o většině kapel jen slyšíte někoho vyprávět. Report hledejte v novém čísle Full Moonu, řekněme snad jen, že Fumaça Preta nadchli ještě víc, než se čekalo, a české koncerty jsou zase o něco blíže. Takhle nějak to vypadalo, a že je letos už stihli zabookovat na Primavera Sound nebo End of the Road, není žádná náhoda.

Pojďme se ponořit do bezedných holandských record storů, v Groningenu je jich hned několik. Místní Plato je standardně dobré, ale během festivalu se tady většinou hraje, což znamená, že na probírání se regály s deskama můžete rovnou zapomenout. Vlastně jste rádi, že se dostanete dovnitř. Dostal jsem pět minut v second hand oddílu a našel tenhle skvost.

Další tři jsou dokonce v jedné ulici - Steentilstraat. Headline Records je hodně pro pamětníky, ale má svoje kouzlo, naproti o kousek blíž centru jsou dva další, De Jongens van Hemmes (nezáživná všehochuť) a hlavně The Magic Buzz, garážové lahůdkářství. Už je to skoro čtrnáct dní a pořád nevím, proč jsem tam proboha nechal tuhle parádu.

Ranou pod pás je otevření multifunkčního prostoru na jedné z hlavních tříd Oosterstraat - v jednom velkém nebytovém prostoru je kavárna, koncertní místnost, galerie plakátů z místního klubu Vera (více příště) a hromady vinylů. Samozřejmě tuny šrotu, ale třeba také desetipalcový singl Crime & The City Solution. Jo!

Let mi zpříjemňovalo poslední číslo magazínu MOJO, kde se mimo jiné objevila euforická recenze na reedici klasického alba Sparks Kimono My House. Nemohl jsem nekoupit, když mi pár hodin poté přišla jeho dávná holandská edice pod ruku. Mimochodem, prý Sparks nyní pracují společně s Franz Ferdinand na novém albu. Náhody neexistují.