


Backstage: Rozka Hájková (Povaleč)
Letošní program propojí barokní inspiraci se současnými tématy - rozhovor.


Výběr songů je jim šitý na míru jen zdánlivě, trojice výjimečných publicistek Linda Bartošová, Aneta Martínková a Hana Řičicová se s tím nepáře, umí filtrovat šum a dělat hluk.
Sirény přijaly pozvání nejen na pódium butikového festivalu Moody Moon Noize vol. 6, který startuje už ve čtvrtek, ale i do naší rubriky, v níž necháváme oslovené komentovat aktuální videoklipy. Výběr songů je jim šitý na míru jen zdánlivě, trojice výjimečných publicistek Linda Bartošová, Aneta Martínková a Hana Řičicová se s tím nepáře, umí filtrovat šum a dělat hluk. V pátek 29. srpna živě ve Druhém patře a poté na parketě.
Amaarae - Girlie-Pop!
Hana: Dejte mi nostalgicky zasněnej, tak trochu „airy“ dívčí vokál a text zachycující romantickou příhodu, I'm all ears. Ghansko-americká hudebnice Amaarae prý říká, že má být Girlie-pop soundtrackem pro chvíle, kdy sníme o zamilovanosti. A to mi připadá naprosto přesný – sice jen dvouminutový, ale veškerá chytlavost a lehkost v kombinaci s hodně hot videoklipem dělá přesně ten track, kterej chci na konci léta poslouchat.
Jorja Smith - With You
Linda: Jediná britská královna Jorja Smith ve mně už roky spouští hodně zasutý emoce - na jejím koncertě na festivalu Primavera Sound jsem před pár lety bulela jak želva. Zároveň to nejsou emoce nepříjemný, spíš taková soul terapie hudbou a krásou lidskýho hlasu. Tenhle klip v sobě navíc nese obrazy komunity, party, na který si každej neseme nějaký trápení, ať už aktuální nebo historický, ale na chvíli na něj díky družení se a hudbě můžeme zapomenout. Krása.
Sara Rikas - Cigarety
Linda: Slovenská hudebnice Sara Rikas je pro mě, a evidentně pro statisíce dalších, fakt velký zjevení. Texty na komoru, nádhernej hlas, uvěřitelná syrovost těžkejch životních i hudebních začátků a můžu pokračovat. (Nejslabší mi na desce přijdou featy od týpků, sns.) Zároveň je Sara i přes masivní a raketovej úspěch alba Ja, Sára stále dost enigmatickou postavou československý scény - nenajdete s ní rozhovory, kvůli nemocným hlasivkám nekoncertuje, takže ji momentálně není možný vidět naživo. Přeju jí uzdravení, ať si naplno užije zaslouženej úspěch a ať můžeme tuhle super flow vidět i naživo. Go, girl!
Rauw Alejandro - Buenos Términos
Aneta: Nikdy si nepřestanu vyčítat, že jsem se na gymplu dala na francouzštinu. Jak mi mohly barety a bagety kdy připadat zajímavý a romantický? Dneska chci samozřejmě rozumět všemu latino popu a mimo jiné se někde dočíst, proč to proboha nedopadlo s tou svatbou Rauwa a Rosalíe, možná o tom tady zpívá, když se tváří tak zachmuřeně a neotírá se o žádnou z tanečnic a track se zjevně dle názvu věnuje šťastným koncům. Víc se bohužel nedozvím, protože španělsky umím jen una copa de vino blanco a to tam bohužel nepadne.
Nik Tendo & Decky - Berserk
Hana: Ze všeho nejvíc se mi líbí, že kluci cvičej, aby unesli swag. Snažim se o totéž, i když pod jeho tíhou se mi často podlamujou kolena – musim ještě přidat. Kromě expozice, kde si boys hrajou na vojáky – ještě aby ne, Berserk je přece bojovník –, jsem vlastně nakonec ráda, že jsem si track poslechla. Ono to zní fakt propracovaně, jako ostatně skoro všechno od M+. Asi budu teda rovnou pokračovat k celýmu albu, sama se divim. Díky, Full Moone.
Chappell Roan - The Subway
Aneta: Chappell ze současných pop girlies miluju asi nejvíc, její texty mají osten a humor a vždycky fakt jímavou story. Jsou tam heartbreaky i tělní tekutiny. Na Grammies Chappel zandá řeč o zdravotním pojištění, nejdůležitější z nudných věcí. Klipy mě vždycky připoutají k obrazovce, protože mají nějaký vizuální pojítko, což platí i pro tenhle. Na něm se podílel návrhář se srandovním jménem Charlie Le Mindu, který pracuje – překvápko – s motivem vlasů a můj mozek to teda extrémně příjemně zaměstnává. Nicméně žádný ze singlů vydaných po debutové desce Fall and Rise of Midwest Princess zatím nedosahuje její bangrovosti, tak jsem napjatá, jak to s hity u Čapelky bude dál.
Yves Tumor & Nina - We Dont Count
Aneta: Božíčku, toto je královská kombinace. Jsem ráda, že Nina Crisante z mých milovaných Bar Italia přivedla Yvese Tumora zpět na cestu spíše úsporné nonšalance a lo-fi estetiky. To poslední album už byl hodně Lenny Kravitz a u velkolepých aranžovaných klipů, které ho provázely, jsem místy skřípala zuby. Královna low effort zpěvu, tance a outfitů bude skvělou průvodkyní z glam bažin. Příjemná záležitost, chci víc.



Letošní program propojí barokní inspiraci se současnými tématy - rozhovor.



Jak zní hudební mapa Babau? Italské duo vybralo skladby, které pomáhají pochopit jejich originální vesmír.



Osobní highlights, nezapomenutelné koncerty i momenty, které letos utvářely atmosféru Trenčína.



The Cure to zvládli. Na main stagi jsou doma dekády, zahrát po dojáku trnavského grófa ale stejně nebylo jen tak. „Wednesday break my heart,“ vskutku. Hned v několika směrech.



Nová scéna, změny v areálu i láska k nezávislé kultuře. Programový ředitel zve do zákulisí Boskovic.



Přepsaná pravidla elektroniky v živém provedení žhavého korejského jména. Na Colours of Ostrava!
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.