Slowmotiondancer: Tak to pusť…

Dominik Gajarský alias Slowmotiondancer vydal na sklonku roku (v době uzavírání výročních žebříčků) u šanghajského labelu Genome 6.66Mbp výraznou desku Empathy. Pracuje na ní s elektronikou, cembalem i s vciťováním se do různých postav, o čemž se více dočtete v rozhovoru v dubnovém čísle Full Moonu. V rubrice Tak to pusť se ptáme absolventa AVU a vedoucího ateliér Intermédií na UMPRUM na názor na různé hudební špeky. Od black metalu až k dážďovkám.

Deafheaven - Black Brick

Poprvé, co slyším cokoliv od Deafheaven. Na black metalu mám rád naprostou oddanost temnotě, ale podle komentářů na YouTube pod tímhle videem to spíš vypadá, že je to jen Black Brick in a grey wall.

Oneohtrix Point Never - Lost But Never Alone

Daniela Lopatina sleduju už hodně dlouho a spíš než album Magic mám rád R Plus Seven z roku 2013, které se tolik netopí v nostalgickém retro hallu. Skladba, kterou mám ale od Lopatina nejradši, je The Pure and the Damned ze soundtracku filmu Good Time od Safdie bros.

Mica Levi - Waves

Krásná skladba s krásným klipem. Mica Lévi je moje srdcovka.

St. Vincent - Pay Your Way in Pain

Vědomá, nebo nevědomá reminiscence na Bowieho Fame.

Pedazo De Carne Con Ojo - Stuck in the Crib

Vlastně nevím proč, ale vzpomněl jsem si na montáž Água Ao Moinho mého oblíbeného portugalského hudebníka, který vydává pod pseudonymem Polido, konkrétně na tuhle pasáž.

Arleta - Styl

Arletu slyším poprvé, musel jsem si pustit celé ep, abych to lépe nasál... Vždycky mě potěší, když tu bažinu českého macho rapu naředí nějaká sebevědomá žena, která nerapuje jen o tom, že chce hoes, money, chains, cars a swag. Můžu se možná pousmát nad invazivními anglickými slovy v českých textech, na což je expert Ben Cristovao, ale Arleta je o patro výš, nebo o dveře vedle, ještě nevím. V klipu poznávám šperky Matouše Fialy a kůň Béďa má hezký copánek.

Samčo, brat dážďoviek - Pesnička pre drevenú babku Erik Sikora revival?