Tak daleko, tak blízko: Linda Retterová

Animátorka a textilní výtvarnice Linda Retterová se dlouhodobě zajímá o analogové techniky, které aplikuje také ve svých živých projekcích. Abstraktní barevné obrazy přenáší na plátno z analogových projektorů nebo pomocí nich vytváří náplň digitálních projekcí a autorských videí, což bude k vidění i v rámci festivalu Spectaculare. Tam vystoupí 1. dubna, aby svými vizuály doprovodila koncertní sety Ishmael Ensemble a Alf Carlsson / Jiří Kotača Quartet, což se samosebou odehraje v Paláci Akropolis. Kam ráda chodí Linda Retterová, kudy a jak se pohybuje? Optali jsme se.

Co vidíš z okna?

Další okna.

Kam na snídani?

Já na snídani nikam speciálně nechodím. Ráda si třeba doma uvařím kafe/čaj a vydám se s nim na cestu.

Oblíbená vycházková trasa?

Ráda chodím podél řeky nebo parkama. Mám ráda takový pomyslný prostředek Petřína. Dole je vždycky moc lidí a nahoře je zase druhá spousta lidí, která se vyvezla lanovkou, ale uprostřed bývá většinou tak akorát příjemně prázdno a klid.

Kde na kávu?

Na kávu do Kafe v Dílně na smíchovskou náplavku. Mám to kousek, je to tam moc krásné, dá se sedět uvnitř i na náplavce a v kavárně je jako bonus dílna, kde se dá třeba šít nebo pořádat workshopy.

A na večeři?

Já nevečeřím nic velkého, takže když někam na večeří, tak jen na něco malého. Třeba do Mlýnské kavárny na sendvič nebo polévku.

Něco tvrdšího?

Já si teď nic tvrdšího nedopřávám.

Oblíbený klub, kino, divadlo nebo kulturní podnik obecně?

Oblíbený klub je asi 007 na Strahově. Chodím tam od puberty. Nejlepší koncerty tam pořádají A.M.180. Vždycky jsem tam viděla nějakou začínající kapelu, ze které se pak stala velká hvězda. Třeba The xx nebo pro mě Tops!

Kam se chodíš zašít?

Do svého malinkého ateliéru v Liliové 6. Je tu ticho a klid. Často tu šiju nebo jenom relaxuju.

Kdyby ses měla přestěhovat, kde by to bylo?

Vršovice, Malá Strana nebo Berlín, tam jsem půl roku žila a bylo to skvělý.

Ideální dopravní prostředek?

Kolo. A když potřebuju převézt něco těžšího, třeba doručit větší objednávku oblečení, tak za něj zapřáhnu vozíček. V Praze to není na kole tak ideální jako třeba v Berlíně, ale nějak se to dá.