Tak daleko, tak blízko: Marek Doubrava

V těchto dnech vychází u labelu Indies Scope pozoruhodná nahrávka pozoruhodné sestavy, Chunta. Stojí za ní Martin Kyšperský a Aleš Pilgr, kteří spolu jinak vážou Květy, s nimi se chopil věcí příštích všeuměl Petr Nikl a do čtveřice je tu Marek Doubrava, jehož fanoušci znají hlavně ze skupiny Hm. Ten nám u té příležitosti nabídl pohled na místa, která navštěvuje, co vidí kolem sebe a skrze něž vnímá svět, rozhovor s celou formací pak očekávejte v jednom z dalších Full Moonů.

Co vidíš z okna?

Střechy domů na Praze 1, dvorek s břízou a velkým komínem, jsem zrovna ve svém studiu, v domě, který naše rodina vyrestituovala v devadesátých letech. Často u toho okna stojím a pozoruju dělníky na střechách, holuby, turisty na věži Klementina. Výborně se u toho relaxuje.

Kam na snídani?

Na snídani nejlíp doma nebo do Kavárny Na Boršově, která je pod mým studiem. Občas si tam chodím v bačkorách s hrnkem pro kafe, což je opravdu luxus.

Oblíbená vycházková trasa?

Kdekoliv, kde je trochu zeleně, vody a ideálně málo lidí. Na Hanspaulce, kde jsem strávil prvních deset let života, jsem strašně rád chodil do místního lesa na vrch Čerňák… Asi se tak přesně nejmenuje, ale všichni mu tak říkaj. Tam se vracím hodně rád.

Kde na kávu?

Oblíbených kaváren mám spoustu, ale poslední dobou u mě vede kavárna Jednota v Táboře, i když se tam dostanu málokdy. Je tam i skvělé knihkupectví. Když jsme tam se ženou byli naposled, slibovali jsme si, že tentokrát si nic nekoupíme, a vydrželo nám to asi minutu. Odcházeli jsme s plnou taškou knih.

A na večeři?

Nejlepší je bramboračka s chlebem na chalupě.

Na něco ostřejšího?

Rád zajdu do Železářství v Dejvicích v ulici Jugoslávských partyzánů. Kromě ostrých nástrojů je tam i jedna dost ostrá prodavačka, se kterou je vždycky radost pokecat.

Oblíbený klub, kino, divadlo nebo kulturní podnik obecně?

Alfred ve dvoře. Kromě krásnejch a intenzivních divadelních a hudebních zážitků jsem tam dvakrát zažil i perfektní Game Zone, kdy je celý prostor naplněn počítači Atari, Commodore a podonými stroji z minulého století. Na nich se dají hrát nádherné hry mého mládí. Nejradši mám Manic Miner.

Kam se chodíš zašít?

Zašívám se asi nejvíc ve zkušebně, kde mám teď čerstvě vyměněná kladívka v pianu. Hrát na něj beru jako meditaci, což by vlastně mohlo být synonymum zašívání, ne?

Kdyby ses měl přestěhovat, kde by to bylo?

Na chalupu na Šumavu. Je tam klid, stromy, hory, lesy, vody a různé nástroje na práci na zahradě. S dětmi jsme tam strávili dvě covidová jara a při tom jsem zjistil, že by mě tam dost bavilo žít.

Ideální dopravní prostředek?

Kolo. Když není moc zima, snažím se na něm jezdit po Praze do práce, z práce, do divadla, vyzvedávat věci a tak. Skvěle to čistí hlavu.