The Jim Jones Revue - nažhavená změť vytavených lamp

Středem vesmíru je rock & roll! A v tom kurevsky velkým nablejskaným sále tahá za nitky Lux Interior s Poison Ivy kolem pasu. Sluncem jest nažhavená změť vytavených lamp a svatozáře humbuckerů vyznačují cestu po zemi plné pitoreskních postaviček a fatálních bytostí. Ale bacha na klavír z pekelného svatebního obřadu. Ten týpek za ním drtí v zubech projektil a šklebí se jak Jerry Lee. Všechno se blyští a žhne. Youpi, youpi, yeah, voe!!!

Točí se to tu, láme v kolenou a vrtí zadky. Valí se jedna motorově výbušná pecka za druhou – It's Gotta Be About Me (nástup jak řemen, záseky, valivej klavír, uřvaný hambáče), Never Let You Go (překrásnej kvapík s hlasem havrana snícího o řevu motorové pily), 7 Times Around the Sun (špinavej bílej městskej gospel s rytmikou a klavírem) a Where Da Money Go? (sedmdesátkové cool dirty flitry). Prsa lezou z oken taxíků i škol, boty jsou pevnější než protipovodňová hráz a černá košile budiž obšita stříbrnou měsíční nití. Zvolníme a držíme se ve stínu a pokud možno při zdi, jinak nám to vyrve srdce z těla – plíživě silná Chain Gang a naprosto úžasná In And Out of Harm’s Way s cvrlikajícím motivem klavíru, chřestýším chřestěním a závěrečnou sborovou mantrou. Jóóó, ách – do klenotnice, rakve i rozkroku.

A jede se dál ve velkém stylu – Catastrophe. Little Richard se kroutí s novým kloubním implantátem, hroutící se elektrická kytara od Sonic Youth mu váže kravatu a garážový odér klátí sousedovic dvojčata. Cigára a další láhve, komíny prázdnejch továren před vycházejícím sluncem a kolem jazyku změť cizích vlasů. Eagle Eye Ball. Spalující blues, krásné a kyselé, plující několik decimetrů nad rozpálenou podlahou. V zrcadle se neuvidíš. Škvára, krev a líh. Lux Interior s Poison Ivy zapalují nablejskanej sál a nabádají The Jim Jones Revue ke vstupu. Konec je neodvratný. Klavír a hlas. Midnight Oceans & The Savage Heart. Snad né dojemné ádyjé...? Spíš hořkosladký škleb... a replay, dámy a pánové!