Track týdne: Jean Dawson – Clear Bones

Jean Dawson je dítě internetu. Není tak náhoda, že první jméno, které se mi při jeho poslechu vybavilo, bylo Brockhampton. Boyband, jehož členové se potkali na diskuzním fóru příznivců Kanye Westa a kteří, stejně jako Dawson, nezapadají do jasných žánrových škatulek. Právě nadžánrovost, nezařaditelnost a cit pro osobní a generační výpověď je to, co dělá z Dawsona jednoho z nejzajímavějších nastupujících hudebníků. Ostatně komentáře pod jeho písněmi na YouTube se předhánějí v tom, kdo úderněji vyjádří, že z třiadvacetiletého umělce bude jednou hvězda.

Jean Dawson vyrůstal v chudé rodině, která žila střídavě u jižní hranice Kalifornie a severní hranice Mexika. Jako student dlouhé roky přejížděl každý den přes čáru, aby se dostal do školy na americké straně. Jednalo se o formativní zkušenost pro studenta hispánského a afroamerického původu, který žije na obou stranách zároveň a je vystaven permanentním kontrolám.

Druhou a ještě podstatnější součástí dospívání byl internet. Mladý Dawson neměl peníze na nákup originálních nosičů a většinu času proseděl před počítačem, kde si na službách jako Napster nebo LimeWire stahoval množství hudby celého žánrového spektra, které do sebe nasával jako houba. Když mluví o důležitých albech, tak vedle sebe zmiňuje tak zásadně odlišná jména jako britskou shoegazeovou kapelu Thompson Twins a chopped and screwed rappera Mikea Jonese. V jednom rozhovoru mimo jiné mluví o tom, jak se ho kamarád, kterého vnímal jako mentora, po poslechu jeho prvního indierockového songu zeptal, proč se snaží znít jako parta bílých kluků. „There is no fucking white kid culture, black kid culture. That dividing line that people are trying to put up is super harmful and people don't understand that shit stops growth on every level.“ Ostatně jeho dosud jediné EP Bad Sports je přehlídkou písní vzdorujících kategoriím, které ale jen těžko dostanete z hlavy. K tomu připočtěte vizuální talent, který se promítá do jeho videoklipů, a nezbývá než se připojit k nadšeným fans.

Píseň Clear Bones shrnuje vše řečené a může tak sloužit jako ideální odrazový můstek do jeho tvorby. Jedná se o zasněnou baladu o smrti a konečnosti, v níž najdete jemné kytarové tóny stejně jako pasáž, kdy Dawson zní jako nekompromisní rapper Denzel Curry. V souboji mezi roztěkaností a eklektičností stojí přitom na druhé straně a vše do sebe zapadá s až nečekanou lehkostí. Je to píseň „pro děti“, jak sám říká, pro ty, kteří jsou díky internetu všude, a zároveň nikam nepatří. Děti bez pejorativního nádechu, pro které jsou žánry – stejně jako rasové rozdíly – přežitou hranicí.