Track týdne: Of Feather and Bone – Entropic Self Immolation

Žluklé vody death metalu jsou dnes takřka nevyčerpatelné. Bandcamp, Soundcloud i kultovní databáze Metal Archives nabízejí stovky kapel podílejících se na zvuku hudebního záhrobí. S vysokým počtem ale klesá kvalita. Projekty často dojíždějí na nedostatek talentu, který maskují hutnou vrstvou reverbu nebo lo-fi produkcí. Obdobné výsledky komunita častuje úsměvným přízviskem caverncore.

Neméně častým vrubem na dekadentní kráse je tuctovost vycházející z přehnaného lpění na mustrech staré školy. I sveřepá oddanost metalu smrti může škodit. Přiznané kopírky klasik Death nebo Cannibal Corpse jsou všude a najít kapelu s rozpoznatelnými kořeny i špetkou invence je často komplikované.

Denverští Of Feather and Bone jsou v tomto ohledu zajímavým případem. Kapela v roce 2018 vydala druhou desku Bestial Hymns of Perversion pod americkými Profound Lore – labelem převážně známým nahrávkami, které se vymykají žánrovým standardům. Důkazem budiž Ion od kakofonních Portal či nedávný debut od Spirit Possession, kombinující blackmetalovou ortodoxii se speedmetalovou odlehčeností. Bestial Hymns of Perversion vyzní při srovnání se zmíněnými tradicionalisticky, zastřeným zvukem prosáknou vlivy Incantation nebo Morbid Angel. Krom vyšší dávky agrese deska autenticitou nehýří.

První singl z nadcházející Sulfuric Disintegration (rovněž Profound Lore) napovídá, že zajeté naruší, skladba Entropic Self Immolation se vyznačuje čistším zvukem. Stopy po oldschool metalových kultech lze stále snadno rozpoznat, do tradiční rovnice se ale vkládá warmetalová zběsilost. Zvukový nátlak nemá daleko k Dioctletian, zuřivá dikce pak připomene Black Witchery. Od jmenovaných však Of Feather and Bone odděluje death/doomová produkce. Entropic Self Immolation tak neznačí pouze kapelní pokrok, ale taky už tolikrát testovanou prozřetelnost labelu.