Track týdne: Skeleton – Mark of Death

V době, kdy přední metalové weby dávají na odiv zejména hardcoreové skupiny s předponou „post“, stále existují i ty, které drhnou žánrové variace v jejich špinavé, zatuchlé, zpátečnické podobě – takové, která nemá daleko od sklepů a garáží, kde kapely dávají svým výplachům podobu. Pittsburští Skeleton se k tomuto outsiderství hrdě hlásí – kombinují tvrdý punk koketující s metalovou robustností a esencí black metalu beze snahy o jakoukoliv skladatelskou progresi. Od první vteřiny rozráží vše v dohledu a do posledního kopáku nepolevují. Druhý singl Mark of Death z debutu, který vydává label 20 Buck Spin, je toho důkazem.

Skeleton na sebe upozornili dvojicí EPs, které i navzdory úmyslně bídnému zvuku dokázaly strhnout do kotle. Skrze zkreslenou a přepálenou produkci proniká nekompromisní tah na bránu, míchá se zde cit pro primitivní riffy po vzoru ranných Celtic Frost, deathmetalová hutnost středního tempa jako od Bolt Thrower a d-beatové jádro starých Discharge. Funkční formuli doplňuje řezavý vokál, který působí jako ztrápenější verze Johnnyho Rottena. Ortodoxním songwritingem i obalem eponymní nahrávky Skeleton stvrzují, že si své prvoplánové, ale o to vděčnější jméno zaslouží.

Mark of Death napovídá, že Skeleton se od zajetého dřevního autorství zcela neodklání, spíše sofistikují produkčně zvukovou stránku, která sílu materiálu umocňuje – kytary jsou mohutnější, bicí hutnější, zjevně podle mustru švédské oldschool deathmetalové školy. Příznivce předchozí útlé tvorby druhý singl potěší. Narozdíl od prvního tracku Catacombs se vrací zpátky a namísto přímější blackmetalové polohy s větším citem pro atmosféru a kytarové tremolo si od začátku razí cestu variací na hardcore/punkové bicí s dvojšlapkou a hrubozrnnými riffy. Lehce překvapuje přechod v polovině, který skladbu láme do thrashové polohy středního tempa, ale nijak neubírá nastolenému náboji. Vokál od předešlé punkové stylizace působí deathmetalověji – skoro jako přiškrcený Chuck Schuldiner z kultovních Death. Celou skladbu zastřešuje death’n’rollový vibe, připomínající klasické Entombed i vyhraněnější Driller Killer. Skeleton neinovují, ale o to více baví. A pokud první dvě skladby avizují sound desky, bude o patřičně násilnou zábavu postaráno.