Vstupní prohlídka: Ďyvina

Ostravská skupina Ďyvina vydala, pod vedením Víta Přibyly (Pilgrim), novou nahrávku s názvem Duše. Neofolkový projekt se inspiruje kulturou raných Slovanů, ovšem samotné skladby reflektují současnost. Propojení tradičních a starobylých hudebních nástrojů s použitím samplerů a syntezátorů vytváří zajímavou symbiózu - z čeho vychází a z čeho vycházejí samotní hudebníci?

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?

Vitus: Stromy, skály, procházky kolem rybníka u skládky a fabriky na ocel a později Jesenicko.

Noemi: Rodiče hodně poslouchali Vlastu Redla, když jsem byla malá. Pak už to jelo.

Anděl: Vítek.

Siwa: Niněra. A ještě dřív pokusy naučit se na housle s mojí dcerou. Následně kamarádství s Vítem. K bubnům jsem přišla jako slepá k houslím, protože můj původní nástroj je niněra a v návaznosti na ní nyckelharpa a hudební styly značně nesourodé... nebo možná sourodé? I když poslední dobou je řešením hudebního vývoje fúze stylů. Zkrátka původně jsem fanoušek Ďyviny. Pro mě je toto jeden ze splněných snů.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?

Vitus: Bavím se různými bizarními lidmi a postavičkami. Živím se audiovizí – zvuk a v poslední době i obraz (kamera, střih).

Noemi: Animovaným filmem.

Anděl: Divadlem, vysokozdvižnými vozíky, produkcí pro divadla, festivaly a orchestry, občas focením a modelingem. A taky cestováním.

Siwa: Bavím výtvarnou činností. Když je čas, tak cestováním, přírodou. Živím se prací. V poslední době fyzickou prací. Docela různorodou.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?

Vitus: Perfekcionismus – můj perfekcionismus. A pak můj komunikační skill, který je většinou na bodě mrazu. A PR, resp. sociální sítě – hlavně Instagram, ten mě sere nejvíce, protože jsem half-boomer, a když mě nejde content přidat z PC, tak se ve mně vaří krev.

Noemi: Konfrontace s perfekcionismem.

Anděl: Když ji nemáš, tak ji chceš. A když už ji máš, tak přemýšlíš, jak ji změnit, dělat lépe a občas se vyrovnáváš s pocity vyhoření, které z kapely máš. Nekonečný Uroboros.

Siwa: Hraju ve více kapelách a v každé je to trochu jinak. V Ďyvině je to především boj s mojí nedokonalostí. Boj s vlastními strašáky. Jinak mi je v Ďyvině velmi dobře. Mám všechny ty rozdílné osoby velmi ráda. Hraní bez kapely je pro mě taky strašák. Nejsem sólista. Mám potřebu doprovázet, opřít se o někoho.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?

Vitus: Roztomilí pejsci. A taky když je něco zpracováno velmi kvalitně.

Noemi: Jednou při koncertu vypadl proud. To nás docela rozhodilo.

Anděl: F v Emaj9.

Siwa: Naprosto cokoliv, především já sama.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?

Vitus: Kafe.

Noemi: Bez kávy, ale to se netýká jenom backstagí, podle mě by každá lokace měla poskytovat přístup ke kávě.

Anděl: Banány a vegan mléko z Biedronky.

Siwa: Eh nevím, na tohle vůbec myšlenky nemám. Na Castlefestu bylo všeho dostatek, až mi bylo stydno, si tam pořád něco brát. Ale pokud konkrétně, dobrý kafe, dobrý pivo a dostatek vody na pódium, prosím.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?

Vitus: Za všechny prostředky, které mně umožnují a usnadňují tvorbu.

Noemi: Za dojíždění.

Anděl: Za lekce zpěvu, hudební nástroje, domácí nahrávání a komponování.

Siwa: Za nástroje a věci k nim. Za věci do kapel – zařízení, vybavení, vlastní investice do merche, do nahrávání. Nekonečná studnice, kam se dají lít peníze. Občas si koupím CD nebo merch spřátelené kapely. Občas si zajedu na koncert oblíbené kapely. Klidně daleko. Možná raději daleko, je to pak i s výletem.

Jak bys charakterizoval/a současný svět ve třech větách?

Vitus: Někdy je to zmatek. Často je to zmatek. Ale ve výsledku to nějak dává smysl.

Noemi: A. Do. Hajzlu.

Anděl: Lidi jsou od přírody zlí, proto je záhodno vážit si každé dobré duše, která se nakonec nenechá zkazit. Jako samozvaní „páni tvorstva” si navzdory přírodním zákonům podrobujeme svět a ve své krátkozrakosti nechceme vidět, kam si dláždíme cestu. Proto se počítá každý malý krůček, každý vysazený strom nebo napsaný song, který udělá trochu dobra.

Siwa: Je zbytečně rychlý. Zbytečně se o všem moc kecá. Zbytečně hlasitý.