Vstupní prohlídka: Macocha

Macocha, metalová kapela z Blanska, přináší na scénu ponurý syrový zvuk a tvrdé riffy. Pojmenovaná po propasti v Moravském krasu, kapela v roce 2024 vydala debutové album nahrané ve studiu Kohlekeller. S členy kapel jako Got a Wolf a Beps’n’Johnnies oprašují zvuk kytarového efektu HM-2 zlověstnými melodiemi, které tematizují smrt i hledání smyslu života. Marnost nad marnost!

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?

Adam: Možnost ventilovat své frustrace, vztek a přetvářet je v pozitivní hodnotu.

Džouzef: Rozhodně poslech a láska k hudbě. Časem pro mě nebylo dostatečné hudbu jen poslouchat, ale začalo mě lákat, jaké to je hrát v kapele, a tak jsem začal.

Miloš: Určitě to byli dlouholetí kamarádi, se kterými jsme založili naši první kapelu v roce 2007. V podstatě jsme měli hned jasno, že chceme hrát tvrdou hudbu.

David: Osobně jsem styly nikdy až tak moc neřešil, převážně hraju, co se mi líbí. Já se ke kapele připojil až později, ale co se Macochy týče, hned od začátku mě pohltila osobitým projevem, který jsem v tuzemské hudbě tak často neslyšel a hned si ji oblíbil.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?

Adam: Bavím se cvičením, hraním videoher a živím se jako korporátní zaměstnanec.

Džouzef: Mým hlavním zaměstnáním je práce projektanta silničních staveb. Mezi moje koníčky patří čtení knih a hraní deskových/počítačových her. Když je možnost, účastním se výletů do přírody.

Miloš: Jsem vedoucí technologie v jedné výrobní firmě. Rád cvičím a chodím běhat.

David: Sportování a pohyb, sledování filmů, a nesmí chybět videohry, ze kterých nejspíš nikdy nevyrostu.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?

Adam: S kapelou asi dlouhé cestování a hledání shody či kompromisu. A bez kapely zas hrozí, že se z tebe stane Jarek Nohavica.

Džouzef: Neřekl bych, že nejhorší, ale spíš komplikovanější. A to je rozhodně komunikace v kapele. Občas to dokáže vyústit v blbé situace.

Miloš: Nejhorší asi občasná ponorka… A taky někdy neuvěřitelně dlouhý cesty zpět z koncertů, to je fakt opruz. Ještě když seš zpocenej, smradlavej a mnohdy i hladovej a víš, že ještě musíš vyložit na zkušebně gear.

David: Vždycky je to o lidech. Když jste v kapele, každý má svoji představu a názor, což může někdy zaskřípat. Na druhou stranu zahrát si sám je fajn, ale odehrát song ve více lidech vám na duši udělá mnohem větší radost.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?

Adam: Téměř cokoliv, mám poruchu soustředění.

Džouzef: Zamyšlení se nad něčím jiným.

Miloš: Když mi během koncertu cestuje kopák. To je pro bubeníka fakt shit. Pořádný koberec je základ.

David: Převážně moje vlastní myšlenky a zbytečné přemýšlení do budoucna.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?

Adam: Já jsem rád, když tam vůbec nějaké jídlo je. Vozím si svačinu, takže mi stačí akorát přístup k pitné vodě.

Džouzef: Pestré jídlo, které bere ohled na možné alergie tak, aby se mohl najíst opravdu každý. Samozřejmě by mělo být standardem zajištění i veganského jídla.

Miloš: Kdybych si mohl vybírat, tak pepsi bez cukru s Jackem Danielsem. U jídla jsem celkem bez názoru. Jsem rád za každý koncert, kde dají kapelám najíst. Bohužel už se z toho pomalu stává nadstandard.

David: Vždy mi udělá radost i čistá voda.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?

Adam: Peníze především za hudební vybavení/nástroje, koncerty a čas poslechem nových desek.

Džouzef: Chozením na koncerty, nákupy hudebních nosičů a nákupy příslušenství k hraní.

Miloš: Ach, ty činely.

David: Kytarové vybavení od trsátek po pedály. Čas převážně posloucháním hudby a hraním songů.

Jak bys charakterizoval/a současný svět ve třech větách?

Adam: Myslím, že to byl klaun Kostkáč, který řekl, že svět je plný lidí, hraček, zvířat a věcí. S tím se dá rozhodně souhlasit. Taky si myslím, že bychom se o něj měli lépe starat.

Džouzef: Za mě je to nemožné charakterizovat třemi větami.

Miloš: Trochu se vytrácí humor a nadsázka. Moc lidí se bere vážně a mají potřebu se vyjadřovat naprosto ke všemu. Celkově jsou lidi na sebe zbytečně zlí.

David: Současná doba mi přijde hodně zrychlená a chaotická. Málokdo se dokáže zastavit a užívat si přítomnost. Lidi by se k sobě taky mohli chovat mnohem lépe.