Vstupní prohlídka: Nadnárodní obrození

„Při návštěvě koncertu lze uplatnit slevu na multisport kartu, případně stravenky. Upřímná rodinná korporátní atmosféra exportující tradiční české pokrytectví,“ dočteme se v biu pražské elektro-punkové kapely Nadnárodní obrození. Koncem srpna vydali desku F. L. Vztek, kterou uvedou 20. září v Elpíčku. Oficiální křest se konat nebude, album totiž nevychází na žádném fyzickém nosiči, tudíž si je nenechte ujít, stejně jako naší vstupní rubriku, která vám zaručeně zlepší náladu.

Co vás inspirovalo k hudebnímu stylu, který hrajete?

Ziky: Na to se nelehce odpovídá, protože jaký hudební styl vlastně hrajeme? U mě za to může převážně široký záběr muziky, kterou poslouchám, a potřeba spojit to všechno dohromady. Žánry už nejsou tak pevně ohraničené. Od dob, kdy do mě rockoví šílenci mamka a taťka valili základy metalové a rockové muziky, se hodně změnilo. Super je, že v tom člověk není sám a ke kvantům hudby, kterou objevuje, mu kamarádi z kapely nakládají další šílenosti, které je potřeba slyšet.

Berňák: Nejsem dobrej hudebník, takže hraju to, na co stačím a co mě baví. Inspirujou mě podobný případy, jako jsem já.

Norbert: Mám rád špínu, hloupej syrovej humor a těžko definovatelnou a žánrově zařaditelnou muziku. Za virtuóze se taky úplně nepovažuju, tak to nějak k rapu/punku/noisu vykrystalizovalo celkem organicky samo. V textech, na nichž se podílíme všichni tři, nás kromě vtipu inspirují zejména negativní emoce - viz název nové desky F. L. Vztek. Ale jinak jsme normálně hodní milí kluci.

Čím se bavíte/živíte vedle hudby?

Berňák: Živím se jako novinář. Hodně mě baví dokumentární filmy, literatura, historie, českej underground, pořádání festivalu Propadák, moje žena a můj syn. A taky pivo a brka.

Ziky: Živí mě převážně práce v IT a trochu tour management a obecně starání se o kapely. Bavím se chozením do lesa, na koncerty, s holkama a chozením jen tak. Občas pomáhám kamarádstvu s jejich festivaly a někdy se to i povede, jako třeba letos na Propadáku.

Norbert: Od školy jsem pracoval jako novinář, většinu času jsem dělal zahraniční zpravodajství. Teď se to přelomilo a začínám se trochu živit i jako zvukař živého vysílání v rádiu. Kromě hudby mě toho zas tolik nebaví. Trochu fotbal a dostihy. A taky pivo a brka.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?

Ziky: Čekání. Na lidi, před koncertem a tak. Při hraní v kapele se pořád na něco nebo někoho čeká. Nicméně lepší je čekat s kapelou než bez kapely. Zvlášť když začínáš hrát o půlnoci.

Berňák: Zbytečný žvanění o kapele u piva místo skutečnýho dělání muziky a psaní textů...

Norbert: Kapela. S bicíma.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?

Berňák: Cože? Nedával jsem pozor.

Norbert: Nedávno mi při koncertě dva přátelé, kluk a holka, společně ukázali prsa. Přesně na drop. Vůbec jsem tu situaci nezvládl a místo rapu jsem se začal strašně smát.

Ziky: Otázky o tom, co mi rozhodí pozornost. Už dva dny nemůžu spát, a když usnu, tak se uprostřed noci probudím a přemítám nad touto zapeklitou otázkou. V práci celé dny jen zírám do vypnutého monitoru a přemýšlím, co rozhodí moji pozornost. Ptám se umělé inteligence, ale ta okamžitě po položení otázky začíná halucinovat. Beru si dovolenou a odlétám za východními mistry, abych se poučil z jejich moudrosti a našel sám sebe v odrazech minulosti. Ve vizích se mi zhmotňuje známý sešit s nápisem „Žákovská knížka“. Otevírám ji a tam to je: „Nedával pozor v hodině.“

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?

Ziky: Pivíčko.

Berňák: Chlebíčky, pivo a kafe.

Norbert: Kyselý vokurky a nějaký ňaminky zabalený do nahřátých ručníků. Třeba kapří jikry.

Za co utrácíte peníze/čas, co se týče hudby?

Ziky: Desky, koncerty a synťáky. I když tu touhu po novém gearu se mi poslední dobou daří držet na uzdě.

Berňák: Krabičky, vinyly, koncerty a merch.

Norbert: Vinyly, který si stejně nikdy neposlechnu, momentálně ani nemám na čem. Merch kapel, triček mám tolik, že bych si mohl otevřít sekáč. Kytarové efekty, už zbývá jen jeden, abych hrál jako Hendrix. Pluginy, už zbývá jen jeden, abych dělal beaty jak Aphex Twin.

Jak byste charakterizovali současný svět ve třech větách?

Norbert: Obří chaotický tržiště, kde si všichni připadaj vzdělaný a pod kontrolou, ale přitom nic neví. Pak radši pracujou, aby pomohli svýmu egu. Ani tužku si sami nevyrobíme, všechno co máme, seženem na krámě.

Berňák: Sektářský myšlení, fetišizace já a Dunning-Kruger efekt. To, co jste chtěli, jste dostali (zas vám akorát nasrali).

Ziky: Kluci jsou vzdělanější než já a dokážou to výborně popsat. Nezbývá než s nimi souhlasit. Třetí věta.