Vstupní prohlídka: Prouza

Pojem severomoravské rockové scény Prouza se vrací s pátým albem V téhle době, které vyšlo v závěru minulého roku pod značkou Indies Scope. Multigenerační sestava propojuje původní syrový sound s aktuální energií a osobními texty o vztazích, identitě i pastech současnosti a po svém navazuje na tvorbu skupiny populární zejména v devadesátkách. Ke všetečným otázkám se postavili zpěvák Tomáš Gavlas, kytaristi Radovan Typovský a Láďa Franek, baskytarista Broňa Svoboda i bubeník Alex Buš.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?

Tomáš: Hudba, filmy, knížky, vztahy a lásky…

Láďa: Nejsme úplně stylově vyhranění.

Broňa: Tak to už nevím.

Alex: Já hraju na bubny, a navíc všechny styly, někdy se nad tím zkusím zamyslet.

Radovan: Já hraju taky na bubny, takže to samé co Buš.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?

Broňa: Důchodce, sportovní fanoušek.

Láďa: Důchodce, rentiér, horal, turista.

Alex: Student, organizátor a motor místní scény, jezdím na skejtu.

Radovan: Student, duše místní scény, hraju Fortnite.

Tomáš: Státní zaměstnanec, jezdím na skejtu.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?

Tomáš: Když se ti během koncertu stane vážné zranění, nebo nedejbože umřeš.

Alex: Epilepťák ze strobáčů se dá zvládnout, Gavlasovy kecy jsou peklo.

Broňa: Hraní v kapele je super, věci mimo kapelu jsou otravné, propagace, rozhovory, těm se snažíme vyhýbat, jak to jde.

Láďa: Nejhorší je, když něco nefunguje, všichni už čekají a ty nevíš, co dělat, čas se zpomalí, aby ta trapnost nikdy neskončila.

Radovan: Když má člověk všechny kablíky a nabíječky pěkně pohromadě, nemůže se nic stát.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?

Tomáš: Střízlivost mi dělá problém.

Broňa: Alkohol.

Alex: Mou pozornost nic nemůže rozhodit.

Láďa: Pěkná žena (má žena).

Radovan: Cože co? Na co jste se ptali?

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?

Tomáš: Chléb a sůl.

Alex: Tohle my neřešíme, ale něco vege k zakousnutí vždy potěší.

Láďa: Kafíčko, čajíček.

Broňa: Mě v šatně potěší láhev rumu.

Radovan: Já většinou na koncertech nic nejím a nepiju.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?

Tomáš: Celý život se snažím rozvíjet hudební scénu, skrz všemožné projekty, už v tom zahučelo hodně peněz, ale vrací se to ve formě štěstí.

Broňa: Nic, jídlo.

Láďa: Struny, desky, občas si koupím kytaru nebo dvě.

Alex: Merch kapel, které se mi líbí, a samozřejmě investuju do bicích, paličky, činely. Vždycky je něco zapotřebí.

Radovan: Nejraději chodím na koncerty a sem tam si koupím kytarový efekt nebo dva.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?

Tomáš: Je to svět plný příležitostí a svobody pro všechny, bez rozdílů názoru a věku, prostě pohodinda.

Broňa: Nic se nikdy nezmění, současný svět je stejný jako byl vždycky. A mě se tady líbí.

Láďa: Já si moc nepamatuju, je pro mě proto těžké cokoliv porovnávat. Zeptejte se mě za sto let, to budu vědět víc.

Alex: Jako nejstarší člen kapely mám, jak se říká, už něco odžito, mohl bych vyjmenovat všechny do očí bijící faktory dneška a mluvit o tom, kam to všechno spěje, ale zajímá to někoho?

Radovan: Jaký je svět V téhle době, si posuďte každý sám, nežijem si navzájem své životy. Doufám, že se všem vede co nejlíp v rámci možností.