Žebříčky Full Moonu: interpret*ka roku 2021

Komu patřil rok 2021? Redaktoři Full Moonu a jejich blízké okolí rekapitulují proběhlý rok ve výročních žebříčcích. Vybíráme progresivní jména, ale i zavedené kapely, které stále dokáží se ctí vydávat nový materiál. Nejčastěji se objevují Arab Strap, Billie Eilish, Black Midi, Injury Reserve, Low, Squid nebo předčasně zesnulá Sophie.

http://www.fullmoonzine.cz/uzivatel/akana

Squid

Skvělá deska, skvělý koncert, stačí mi to sečíst. Je vzrušující sledovat jejich vývoj od prvních, skoro ambientních singlů a představovat si, jaké bude mít pokračování.

Canzoniere Grecanico Salentino

Vířící tamburíny a euforické i jímavé jihoitalské nápěvy v podání neortodoxním a moderním a přece pevně svázaným s tradicí. Zavrtávají se mi do srdce stále hlouběji.

Monsieur Doumani

Vloni jsem se rozplýval nad kyperskými Trio Tekke, tento rok patří personálně příbuzné skupině Monsieur Doumani (a jejich albu Pissourin), která prolnutí lokálního folku s moderními postupy posunula zase o něco dále. A to navíc v obou projektech zainteresovaný Antonis Antoniou vydal v dubnu sólovou a ještě odvážnější desku Kkismettin.

Zuby nehty

Koleduju si o nařčení z nostalgie po devadesátkách, protože na novém albu mě nejvíc uvádí v nadšení skutečnost, že zní, jako by ty dvě dekády vůbec neproběhly. Životní zkušenosti se tu samozřejmě odráží, ale jinak je kapela stejně svěží, bojovná i „nezbedná“ jako tenkrát.

Nauzea Orchestra

Moc mě u téhle kapely baví zkoumat rozhraní mezi seriózností a groteskou. Ale Nauzea jsou skvělí asi právě proto, že obojí rafinovaně směšují.

Sinks

U většiny českých kytarových desek jsou po dvou, třech písních všechny karty na stole, Sinks dokážou po celou dobu měnit tvář, a přitom zůstat konzistentní. To nejchytlavější si dokonce nezvykle nechávají až na konec. Velmi přesvědčivý debut.

Sabina Coufalová

Siksa

Hrdinka, výrazná žena polské alternativní scény, která se nebojí ukázat na aktuální problémy. Každý musí aspoň jednou v životě vidět její performance.

David Čajčík

Low

Za boj proti ageismu.

Olivia Rodrigo

Za top rádiovky.

Billie Eilish

Za progres.

Mimi Filová

Tonstartssbandht

Ich hudba transportuje do iných dimenzií. Najlepšia neznáma kapela.

František Formánek

Arca

Čtyři nová alba pojednávající o uměleckém i osobním přerodu, navíc vydaná během jediného týdne; čtyři alba rozpínající se od glitche přes pop, hip hop a latin electronic až k soudobé vážné hudbě. Doña Arca je rok od roku velkolepější a okázalejší a její výjimečná umělecká vize ovládla elektronickou hudbu v roce 2021. Kolik dalších umělkyň a umělců ovlivní? To ukáže až čas.

Bára Jurašková

Immortal Onion

Čerstvý synťákovo-progresivně-jazzový vítr z pobřeží Gdaňsku.

Altin Gün

Turecké lidovky z Amsterdamu.

Faux Real

Věřím, že vystoupení Faux Real často vyústí ve faux pas a že to je to, co by si přáli.

Only Child Tyrant

Všestranný a neúnavný Amon Tobin v trochu hutnějším převleku, než jsme zvyklí.

Yin Yin

Trochu western a trochu psychedelie z Holandska.

Barbora Kadlíčková Každá kapela, která stále s výdrží kličkuje mezi x krát zrušenými koncerty a přesunutými turné.

Jakub Koumar

Arab Strap

Šestnáct let trvalo, než skotská dvojice složená z Aidana Moffata a Malcolma Middletona vydala novou desku. Od roku 2006 to pro ně byla uzavřená kapitola, ale když se v roce 2016 dali dokupy, vytáhli se s přímo fenomenálním návratem. As Days Get Dark srší sarkasmy a hořkou ironií, a hlavně zemitými písněmi vyvolávajícím úsměv, který až nebezpečně často zamrzá na rtech.

Modest Mouse

I když se frontman Isaac Brock při vydání desky Strangers to Ourselves dušoval, že příští album vyjde co nevidět, na The Golden Casket jsme si museli počkat celých šest let. Alba Modest Mouse potřebují zrát dlouho, a i když poslední nahrávka, co se týče kvality, nesnese srovnání asi s žádnou doposud vydanou, pořád se jedná o událost, na kterou se vyplatí čekat. Zejména kvůli písním, které pod energickým povrchem skrývají skličující syrovost.

Lawrence English

Hlava labelu Room 40 – australský experimentátor, skladatel a lovec zvuků Lawrence English toho každý rok stihne opravdu hodně a ani letos neslevil z vysokých nároků. S Davidem Toopem a Akiem Suzukim vytvořili konceptuální experimentální album Breathing Spirit Forms plné pozoruhodných sepětí elektroniky s archetypálními nástroji, sám pak pro desku A Mirror Holds the Sky s chirurgickou přesností poskládal mraky nahrávek, pořízených v amazonském deštném pralese. Jeho nejvýraznější letošní projekt Observation of Breath je pak úžasně hlubokou deskou plnou dronů, které se nehalí samy do sebe, ale je v nich cítit každý tón a každé zachvění.

Martin Kozumplík

Arab Strap

Davo Krstič

ABBA

Je vůbec potřeba nějaký komentář? Tohle je comeback roku! Co roku – desetiletí! Co desetiletí – půlstoletí!

Big Big Train

Mí progrockoví oblíbenci pořád nedosáhli takového věhlasu, jaký by IMHO zasluhovali. Letošní parádní album Common Ground se aspoň na chvíli kouklo do albové TOP 10 v Británii. A to už tahle parta chystá na začátek roku další desku!

Bicep

Irskému duu Andrew Ferguson a Matthew McBriar se podařilo obhájit pozici vydobytou úspěšným debutem. Navíc si neusnadnili práci a místo zkopírování vyzkoušené formulky šli na druhém albu Isles do většího experimentu a risku.

Veronika Kubanková

Dry Cleaning

Jediná kapela, ktorú znesiem, je Dry Cleaning s albumom New Long Leg. Cynická ľahkosť absurdných textov lakonicky nahovorených speváčkou Florence Shaw a úplne jednoduché gitarové riffy ma prevalcovali sofistikovaným humorom. Vďaka plynulému chodu majstrovsky zaobalenej každodennosti textov sa z Florence stáva priateľka na prenájom. Taká tá, pri ktorej viete, že vás rozosmeje s najvážnejšou tvárou pri drinku a zároveň vás trefnými poznámkami usadí do krutej reality, ktorú však prívetivo zdieľa spolu s vámi.

Richard Kutěj

Duran Duran

Vydat víc jak čtyřicet let od debutu skvělé nové album s neustále originálním soundem, které přitom zní současně a je jedním z důkazů, že dobrý pop je zkrátka dobrý pop, to od hrdinů nejen dětství a dospívání zkrátka potěší a respekt.

Kevin Richard Martin

Několik posledních let neuvěřitelná jízda na vlně soudobé temné klubové elektroniky, originální sound, čich na skvělé spolupracovníky, letos korunováno návratem hlavního projektu The Bug po několika letech.

Něco něco

Kdyby dramaturgové většiny českých rádií brali krom platů i vkus, hudba této pražské dvojice by už dávno obsadila jedny z hlavních míst jejich playlistů.

Daniel Lukács

Marduk

Za neoblomné, vytrvalé mašírování napříč Evropou navzdory nepřebernému množství nástrah pandemie. Marduk naživo ničí i po třiceti letech fungování. Mortuusem stále prosvítá Satan a bubeník zaslouží po turné štědrý důchod.

Jpegmafia

Za charakter, solidní, byť krotší navazující EP2!, plnohodnotnou desku LP!, která umně kombinuje veškeré odstíny tvorby Peggyho,hrstku kvalitních featuringů a konzistentní, energií nabité koncerty. Společně s Injury Reserve nejsvěžejší pohled na současný hip hop.

Kælan Mikla

Za příjemnou redefinici vlastního zvuku na nové desce. Islandské trio se na Undir köldum norðurljósum pomalu posouvá k darkwaveu a dosud přednostný halekavý postpunk se tak stává spíše doplňkem. Po boku typických žánrových základů se svižnými bicími a rytmickou basou stojí syntetické, ambientněji pojaté podklady s atmosférou, která kombinuje starší podobu Dead Can Dance, kultovní magickou auru Aghast a nehostinný chlad rodné země.

mxm

Arca

Aneta Martínková

Low

Jak být na scéně dvouciferný počet let a být fresh i bez slepého následování trendů? Low jsou zázrak.

Sega Bodega

Vůči hyperpopu jsem byla ostýchavá, label Nuxxe si mě ale získal. Sega Bodega je kromě progresivní produkce totiž i král přitažlivých melodií.

Nyx

Spojení electronic drone choir ve mně vzbudilo veškerou zvědavost, když jsem na něj narazila poprvé. Dlouhou dobu jsem hltala úryvky z živáků na Instagramu a letos konečně vyšla deska. Pro mě velká událost.

Jiří V. Matýsek

Gojira

Protože deskou Fortitude Francouzi ukázali, že dovedou být skutečně velká metalová kapela, která je aktuální, nikoliv jen na setrvačník jedoucí dinosaurus vyprodávající stadiony.

Dirty Old Dogs

Protože jako kapela dokázali neuvěřitelně vyrůst, zbavit se svých neduhů a natočit sevřené album, které se netají ambicemi jít ven. A šance, že se jim to podaří, je velká.

Beata Hlavenková

Protože má vizi, která se zhmotňuje postupně, napříč alby. Finále vidět není, směřování k cíli ano. A sledovat proměny její tvorby je zábavné a pohlcují.

Richard Michalik

Mdou Moctar

Skupina, ktorá ma prinútila užívať si šialené gitarové sóla, ku ktorým som choval nekonečný odpor.

Black Midi

Táto kapela si robí, čo chce, a ich stúpajúci vplyv sa nedá zastaviť.

Injury Reserve

Po tragickej udalosti, aká zasiahla Injury Reserv, je obdivuhodné, ako silní sa dokázali vrátiť. R.I.P. Jordan Groggs.

Veronika Miksová

Tropical Fuck Storm

Midi Lidi

Michal Mikuláš

Black Midi

Mathrock jak delo, mladý a šialený.

Squid

V jednoduchosti je krása.

Ploho

Ruský Joy Division s domácími ozajstnými prvkami.

Michal Pařízek

Springtime

Těžko asi někdo čekal něco jiného, australský all stars nemohl zklamat, a stejně překvapil.

Low

Nádherně složená rodinná dodávka.

Nun Gun

Podobná kategorie, Lee a Ryan z Algiers se svou bokovkou přišli hned zkraje roku, ale v povědomí se udržela až dosud. A ještě dlouho tam zůstane. Zajímalo by mě, kdy přijde ten vinyl, objednaný od března.

Adéla Poláková

Matka

Hodně autentická energie, tuny stříkajícího potu, texty, co nejsou prvoplánově rýmované. Něco, co baví spíš naživo než z nahrávky. Taková svěží přisprostlá nasranost.

Dominik Polívka

Black Country, New Road

Z ranku New Weird Britain, nejkreativnější produkt ostrovních konzervatoří. Dynamické sedmičlenné uskupení s žánrovými přesahy od postpunku po klezmer. Výpravný, poetický debut For the First Time nominovaný na Mercury Prize nastavil velká očekávání, která budou zkoušena z kraje příštího roku připravovanou deskou Ants From Up There.

Squid

Kapela technicky zdatných muzikantů. Trhlý, přesto dospělý mix krautrocku, new wave a postpunku. Artoví, tak akorát, aby neukrajovali z chytlavosti a zábavnosti. Deska Bright Green Field mluví za vše. Nejhravější z nej nepřístupnějších vycházejících kytarových hvězd Anglie.

Damon Albarn

Stálice. Albarn na novém pošmourném albu The Nearer the Fountain, More Pure the Stream Flows nabízí mimo krásné zoufání i kousky optimismu. Postcovidová rehabilitace.

Jiří Přivřel

Nick Cave

Protože umí zčista jasna překvapit. I když překvapuje to ještě někoho?

Jiří Procházka

Deafheaven

Nejmarkantnější posun v tvorbě pozitivním směrem.

Maria Pyatkina

Kvlt Crew

Nejvíc zabijácké shows, na které se chce vracet znovu a znovu (což jsem taky dělala celou letní sezonu).

Su

Low

Jonáš Sudakov

Injury Reserve

Po smrti Groggsa dokázali Injury Reserve dôstojne pokračovať a vydať jeden z najzaujímavejších experimentálnych rapových albumov.

The Alchemist

The Alchemist tento rok ovládol. Má stále lepšie a lepšie sample, začal skvelú sériu EPs This Thing of Ours so zaujímavými hosťami a pokračuje v bezchybných spoluprácach ako napríklad s Boldym Jamesom na Bo Jacksonom.

Michaela Šedinová

aeseaes

Duo aeseaes toho zatím moc nevydalo. Točím dokola to, co je, a vlastně mi to ani nevadí. Jejich hudba působí křehce, poeticky, pohádkově, to se neoposlouchá.

Tori Amos

Tori Amos pro mě znamená krásné melodie, poetické texty a hluboké emoce. Pro mě naprosto zásadní hudebnice je se mnou už roky, dokáže dojmout, rozbrečet, dodat mi sílu, necítit se sama. Letos jsem takovou hudební blízkou opravdu potřebovala. O to větší radost jsem měla, když vydala na podzim nádhernou a téměř návykovou desku Ocean to Ocean.

Lewis Del Mar

Stejně jako předchozí dva interpreti i Lewis Del Mar už jsou se mnou pár let. V tomto roce jsem je poslouchala zejména v době, kdy jsem byla v Mexiku. Letos vydané EP i starší tvorba nasákly vzpomínky, asociace a atmosféru, těžko tak můžu hodnotit nezaujatě. Ale to se snad ani nečeká, s klidem tedy napíšu, že rytmická melancholie dua Lewis Del Mar dokáže být magická.

Jakub Šíma

Griselda Records

Parta selfmademanů z Buffala dokázala z nuly prorazit mezi rapovou smetánku a stojí v přední řadě boombapové renesance, která sází minimalistický přístup, kde jde v první řadě o flow a celkovou prezentaci. Nové desky ukazují, že tato cesta místo do slepé uličky vede nejen k originálnímu zvuku, ale i dealům s major labely.

Injury Reserve

Zpráva o náhlém úmrtí Stepa J. Groggse otřásla sílící fanouškovskou základnou a obzvlášť těmi, kdo ještě Injury Reserve v původní tříčlenné posádce minulý rok měli možnost vidět naživo. Zbylá dvojice to nezabalila a teď už nezbývá než jen doufat, že dopadne jarní pražský koncert.

Central Gang

Sudety sílí!

Martin Šmíd

Illuminati Hotties

Nekonečně kreativní a excentrická punková zábava od nekonečně sympatické Sary Tudzin.

Jiří Špičák

Claire Rousay

Filip Švantner

Wolves in the Throne Room

Bratia Aaron a Nathan Weaverovci nahrali ďalší vynikajúci album v žánri, ktorého súčasnú podobu pomohli pred pätnástimi rokmi formovať. Naďalej však zostávajú verní naturálnej odnoži americkeho „cascadian“ black metalu. Skladby na Primordial Arcana spĺňajú pôvodný zámer navodiť tú správnu atmosféru účinnejšie ako predošlá tvorba kapely.

Lucie Tlustošová

Lil Nas X

Za neúnavné šíření gay agendy.

Sophie

Za vše.

Nora Třísková

Bille Eilish

Vyrůstat v roli globální hvězdy a rozhodnout si o tom, kdy začít psát dospělou kapitolu svojí kariéry i života, chce hodně kuráže. A ta spolu s talentem Billie Eilish rozhodně nechybí.

Squid

Vydařený debut, vydařený koncert v Underdogs‘ a nejlepší soundrack k procházkám po Cardiffu.

Sophie

Až po jejím osudném pádu ze střechy při sledování úplňku jsem se pořádně zaposlouchala do hudby, kterou po sobě Sophie zanechala. Měla jsem to udělat už dávno.

Karel Veselý Kapely neposlouchám od roku 1994, ale aspoň doporučím labely: Nuxxe, Hakuna Kulala, Nyege Nyege, Casual Gabberz, PC Music, Hyperdub…

Martina Wes

King Gizzard & the Lizard Wizard (jako vždy)

Bert & Friends (taky)

Javva (už druhej rok)

D2ti de3t2 (jsou čím dál lepší)

Natálie Zehnalová

Bedford Falls

Gruzínská indie kapela Bedford Falls mě provázela na tolika pěších toulkách po Tbilisi, že se jejich album This Is Your House – dva roky staré – vyšplhalo k mým statisticky nejpřehrávanějším. Klukům pokaždé znova odpustím i nejokatější obšlehnutí od velikánů alternativní scény, vždycky to dokážou po svém obohatit a energie z nich srší do všech světových stran. „Come, walk into the sun, bring me down the neighbourhoo,“ zpívají ve skladbě Come, která se ukázala jako ideální soundtrack k ulicím rozpáleným na sedmatřicet stupňů, ale také k dlouhým cestám do hor drkotající se maršrutkou. Z dalších písní můžu doporučit zádumčivější Post Soviet Post Mortem a Macedonia nebo singl Idaho.