2124 po Kristu. Už se neplatí daň z nemovitosti, ani poplatky za komunální odpad, atomová válka smetla civilizaci.
Po mohutném hospodářském krachu na burze v roce 2053 a s vývojem gravitačních polštářů ve vratislavských elektrotechnických závodech Elwro ve spolupráci s koncernem Stomil začala nová průmyslová revoluce. Polské technické zázraky začaly hrát hlavní roli v celosvětovém pokroku…
2124 po Kristu. Už se neplatí daň z nemovitosti, ani poplatky za komunální odpad, atomová válka smetla civilizaci, jak ji známe, ze stolu. Jakou roli v ní hrálo Polsko, zůstává nejasné, ale byli to právě tamní technici, kteří dali světu první létající automobil a posunuli se do role technologického lídra. Není tedy překvapivé, že kdesi v Idahu dva Poláci, bratři Vladko a Erik Bronští, provozují autoopravnu a ve volném čase pracují jako lovci odměn a jezdí závody velmi podobné hernímu Carmageddonu.
Nakladatelství Centrala představuje v češtině jeden z nejlepších komiksových debutů vůbec, což malinko smazává ono cizojazyčné kouzlo, oczywiście. Nic proti překladu Barbory Novotné, ale pro někoho, kdo polsky rozumí, se často nabízí jadrnější překlad. Dílo Krzysztofa Nowaka má styl, přímočaré charaktery, a především neodolatelný svět, ve kterém může být původně zabijácký robot oblíbeným bubeníkem slavné kapely – čtyři ruce!
Nowak je úspěšným ilustrátorem a krátké komiksy kreslí i pro New York Times nebo The Economist. Karikatury jsou jeho denním chlebem a postavy podle toho vypadají velmi nehrdinsky, brada jim splývá s krkem, mají úzké nosy a válcovitý trup. Oproti tomu krajina, ve které se životy hlavních protagonistů odvíjejí, vypadá velmi realisticky a design moderních vozidel je hodně hranatý až krabicový, Cybertruck by mohl závidět, což podtrhuje stylovost celého projektu.
Mohlo by se zdát, že Nowak krom blížícího se konce globální vesnice a nebezpečí atomové války nechce nic zásadního sdělit, snad možná, že život ještě chvíli pofrčí setrvačností, plný zabijáků, mutantů a pouští, a je v něm dostatek prostoru pro černý humor. Chybí tomu ucelenější myšlenka, směr, ale jako představení hlavních hrdinů a světa to je vynikající.
Futuro Darko jsou krátké úderné historky, které na sebe mohou i nemusí navazovat. Připomínají komiksového Loba, tetralogii Šíleného Maxe, i Bolka a Lolka nebo Pata a Mata. Působí jako rozjezd něčeho většího.
Čtyřdílné Masky bohů vycházely v letech 1959 až 1968. Campbell se v nich na mytologii a dějiny lidské civilizace zaměřuje z antropologického a historického hlediska, Freud a Jung ustupují do pozadí.
Fatoumata Diawara ale nezapomíná ani na svou obvyklou výbušnost a energii, na novince umně kombinuje hudební odkaz předků s popem i futuristickými tendencemi. Na místě je trans, dojetí i tanec.
Hudobníčka vyzdvihuje nahrávku Deep Listening (1989) od Pauline Oliveros, skrz ktorú sa naučila spomaliť, spomalene tvoriť, počúvať a byť.
Čas na oddech teď není a poetika se odkládá: sexualita, ženskost, rebelie i otevřenost. Všechno vedle sebe nahuštěné jako eponymní omáčka ve sklenici.
Radostný album, ktorý sa ale veľmi priamo pozerá na temné okolie. Jeho ľahkomyseľné vtípky a hravé melódie sa nestavajú oproti temnote navôkol, ale sedia vedľa a smejú sa aj tak.
Urgent z produkce HBO max v druhé řadě nezjemňuje, neuhýbá a nepodbízí se. Tlačí diváka do kouta, ze kterého není únik, a nutí ho zůstat v prostředí, kde smrt není výjimkou, ale konstantou.