Zelenej | Články / Reporty | 11.06.2013
V devět hodin už jsme stáli v pražské MeetFactory připraveni nechat na interpretech, jak se vyvine páteční večer. Uvnitř bylo roztroušeno jen pár lidí, když se nenápadně objevil slovenský producent Dalibor Kocián alias Stroon a zničehonic před poloprázdným sálem rozezněl vibrafon. Jen jako by mimochodem a skromně odehrál vynikající one man show. Ze začátku převažoval vibrafon, později se přidaly dunivé beaty a intenzivní bušení, zazněla například epická skladba Karma Cookies z Triple Farewell. Stroon nabaloval zvuky jako sněhovou kouli a atmosféru dotvářely i různé ambientní cinkoty a skřípoty. Nebál se experimentovat a kromě čtyř paliček používal k rozezvučení i roztřepené smyčce, jimiž jezdil po hraně vibrafonových desek. I když svým bohatým post-dubstepem vykouzlil prostor pro tanec, většina lidí včetně mě jen zaujatě pozorovala jeho hru se zvukem.
Na jednu z nejvýraznějších žen v současné elektronické hudbě jsme čekali jako na Vánoce. Konečně ze zákulisí padnul na stěnu stín postavy s mikádem. Producentka Emika, žijící v Německu, potvrdila sebevědomí z rozhovorů a nakráčela na pódium se sebejistým úsměvem. Pevnou rukou spustila první beaty z počítače, ze kterých se vyklubala Sleep with My Enemies, jedna ze známých skladeb z očekávané novinky, kterou pod názvem DvaA vypustil Ninja Tune 10. června. Název desky je český, protože Emika má k naší vlasti silný osobní vztah a její maminka je Češka. I to se odrazilo na pátečním koncertě – za pultem zpěvačky bylo na židlích srovnáno české Kvarteto Apollon, které si speciálně užilo jen pražské publikum. Housle a cello podkreslovaly jinak z větší části elektronické vystoupení, zatímco Emika se věnovala hlavně mikrofonu a tanci. Veškeré beaty, nástroje a typické zvuky obstarával laptop.
V černé róbě s vlečkou se – teď blonďatá – Ema vlnila na pódiu a předváděla svůdné pohyby. Není jen výjimečná skladatelka, ale i performerka, a navodila přirozenou taneční atmosféru. Přeplněný sál si vyslechl další úžasné kousky z nového alba, kromě temné a robotické She Beats to byly i Sing to Me, Fight for Your Love a jemnější Searching s křehkým falsetem Emy: „I lost everything I made, now I’m searching once again.“ S každou písní se dav pod pódiem otrkával a roztancovával víc a víc.
Meetem se linuly sekané zvuky a bylo jasné, že přišel na řadu hit z debutové desky. Double Edge byl taky zkombinován se smyčcovým kvartetem, o husí kůži se ale dalo mluvit až ke konci, když housle zahrály vokální část „You cut me like a double edge sword, now I've split in the middle, tell me which side do you pick?“ Pak se housle zase tiše stáhly a nehnutě čekaly na další prostor, jako kdyby je Emika vypnula ovladačem.
Jeden z největších potlesků zacloumal sálem, když z reprobeden vyšly první tóny z 3 Hours. Všichni se rozezpívali při vzdorném refrénu „Hit me where you want it and I’ll take the blame, hit me and I guarantee you’ll feel the same“. Emika se nebála ničeho. Po záplavě trip-hopu a temného dubstepu jsme byli vrženi do hrdla sopranistky Michaely Šrůmové, která zazpívala jen za podkresu kvarteta. Po takovém skoku jsem bohužel nedokázala nasát atmosféru a Michaelu docenit tak, jak by si zasloužila, ale prý se chystají s Emikou dále spolupracovat, snad ještě bude šance.
Po odehrání repertoáru se Emika několikrát vrátila na přídavek, a tak zaznělo třeba zdánlivě klidné Drop the Other. Celou dobu jsem měla oči jen pro Emu a kvartet a teprve později jsem si všimla zajímavé projekce, která abstraktně generovala taneční pohyby Emiky. Koncert už byl sice u konce, rozloučení s Emikou ale bylo jen na oko. Jak sama řekla, obdivovatelé se s ní mohli později setkat a promluvit u stolu, kde prodávala svá alba.
Emika (uk) + Stroon
7.6.2013, MeetFactory, Praha
foto © Kryštof Havlice
Filip Peloušek 25.07.2024
Nejsem na Colours poprvé, ale za sedm let mé absence jsem zapomněl, jak monumentální areál je, a hlavně, kolik lidí se v něm pohybuje.
Ema Klubisová 24.07.2024
Po Bear Stone sme sa odviezli do Záhrebu, kde sme prespali u kamaráta, snažiac sa pozliepať štyri dni festivalových dojmov do jedného koherentného textu a fotogalérie.
Dantez, Michal Mikuláš 21.07.2024
Sobota s Jamesem Blakem coby hlavní hvězdou věští, že se letošní konec ročníku bude za poklidnějšího rozjímání...
Dantez, Michal Mikuláš 20.07.2024
Pátek, středobod festivalu, srovnávání stavů.
Dantez, Michal Mikuláš 19.07.2024
Štvrtok sa v poobedňajších hodinách rozbieha do maximálnych rozmerov. Vír festivalu už sťahuje všetko okolo seba.
Dantez, Michal Mikuláš 18.07.2024
Pozvolné propíjení jasných barev: krotkost hlasitosti kompenzují Morellovy dozvuky.
Timon Láska 17.07.2024
Tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory.
Jakub Béreš, Dominik Polívka 16.07.2024
Strach o nejbližší střídá po návratu domů obavy o samotný festival. Pohoda je místem s jedinečnou reputací a bezpečným prostorem pro všechny, kterým není dobře ve vlastní zemi.
Václav Valtr 16.07.2024
Místní spolek Thonmi chová jaky, provozuje restauraci s exotickou kuchyní, buduje tibetský dům či asijskou poznávací stezku. Decentní festival coby vrchol sezóny.
Aneta Martínková 15.07.2024
Dramaturgie, prostor, ve kterém se festival odehrává, světla, ozvučení. Všechny podmínky jsou tu zkonstruované k tomu jít úplně na dřeň.