Články / Reporty

Film a živá hudba: Bílé peklo Pitz Palü vs Ufajr

Film a živá hudba: Bílé peklo Pitz Palü vs Ufajr

keša | Články / Reporty | 30.07.2013

Hudební doprovod k němému filmu od kapely Ufajr je nesdělitelný. Film se dá popisovat, spojlerovat, přirovnávat. S hudbou je to komplikovanější a s hudebním přednesem k filmu ještě zapeklitější.

Trefa do černého a bílého. Tak bych popsal volbu nebo náhodný los, co na Ufajr padl. Nemohli sáhnout líp než na Bílé peklo Pitz Palü. Film o ledu a horách, touze a ješitnosti. G. W. Pabst byl na film nalákán Leni Riefenstahlovou, která v něm představuje jednu z hlavních rolí, sama se později „proslavila“ jako režisérka Hitlerovy propagandy.

Ufajr rozjeli film o ledu pozvolna, z ticha, ale velice rychle gradovali hned k úvodní scéně, která končila smrtí horolezkyně a horou hluku. První mrazení, v plném sále, v tropické teplotě. Manželský pár jde vstříc horskému dobrodružství, hrátky ve sněhu, kytara se smyčcem, post-rock à la Sigur Rós hned v čele, zpěv nevyjímaje. Další mrazení, a to i přesto, že od včerejška ve Slováckém divadle nefunguje klimatizace. Jdeme zdolat severní stěnu, sic na to nemáme, ale proč si to nedokázat, hudební motiv z Rockyho a pak šup s ním do melancholična, což je Ufajr blízké, a tak dál až do konce filmu. Celou dobu nás nečeká nic jiného, ale to vůbec nevadí. Tak to sedí, nedá se tomu vyhnout, a tak to přece chceme. Záběry se mění, hudba pořád plyne. Scéna v ledové průrvě, záchranáři se světlicemi, nádherné záběry a titulek Inferno! Ten dává filmu jméno, jeden z vrcholů snímku, Úkaz, Úhyn, jako na desce. Ufajr občas zařadí i celé písně, včetně zpěvu s textem, který s filmem nekoresponduje, jenže oni si to můžou dovolit, ledové scény to dovolují. Vždyť dnešní filmy známe taky ze soundtracků se zpěvem, sněhové pole je volné. Nezáleží na tom, čím kapela provází, když vás celou dobu mrazí.

Někdy, při rozostřených záběrech horolezců ve vánici, nabývám dojmu, že jde o videoklip natočený k hudbě Ufajr. Je to ale naopak, film vznikl před 84 lety. Tak rád bych viděl obličeje tehdejšího filmového štábu, kdyby měl možnost zhlédnout opus v takové nádheře jako dnes já. Přiznávám, měl jsem na krajíčku.

Info

Letní filmová škola 2013
Film a živá hudba: Bílé peklo Pitz Palü (hudební doprovod: Ufajr)
29. 7. 2013, Slovácké divadlo, Uherské Hradiště

foto © Marek Malůšek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...