deemonickaa | Články / Reporty | 20.10.2013
Osoba Nata Osborna, potažmo i jeho band, u nás nepatří k nejznámějším. Ale žijeme v době internetu, a tak si i jeho tvorba našla cestu do přehrávačů českých hudebních fanoušků. Dokladem toho byl koncert v olomouckém Jazz Tibet Clubu, který skupina odehrála v úterý 15. října.
Nat Osborn, šestadvacetiletý Newyorčan, písničkář, klavírista, manažer vlastní skupiny, aktivní hráč fotbalu (toho, který milujeme u nás, "americky" soccer). Přestože v kapelách a hudebních projektech působí už deset let, teprve až Nat Osborn Band považuje za pravý počátek kriéry. Předcházelo mu uskupení pojmenované Nat Osborn and the Diamod Allegory, které hudbu pojímalo v zásadě podobně. V průběhu nahrávání desky The King and the Clown, která vyšla před dvěma lety, se někteří muzikanti vystřídali, stav se ustálil na sedmi členech a zrodil se Nat Osborn Band, jak ho známe dnes.
Olomouc ovšem kapelu v plném počtu nezažila. Možná to byly důvody prostorové, možná časové, vzhledem k tomu, že většina hudebníků tvoří i jinde. Tak či onak výrazná dechová sekce se nedostavila, a přitom by Jazzu slušela. Na intenzitě zážitku to ale nijak neubralo. Klasická rocková sestava zpěv, kytara, basa, bicí plus klávesy/klavír představila písně v trochu odlišném aranžmá a s řadou kytarových sól, zvuk byl syrovější, ale energický hlas Nata Osborna neupozadil.
Koncert odstartoval song Dreaming Her Love Away. Publikum se ze začátku zdráhalo a před jevištěm poletovala velká stydlivá bublina, hudba Nat Osborn Bandu má však v povaze roztancovat každého z okolí, a tak byl parket zanedlouho plný. První dvě řady zaplnily z velké části fanynky, které jen těžko odolávaly šarmu frontmana, aby po třicetipětiminutovém bloku, ve kterém zazněla i píseň stará necelých 24 hodin, oznámil zpěvák pauzu. Byl to krok, který mohl skončit nešťastně, naštěstí několik prvních tónů z druhého setu přivábilo fanoušky zpět na plac. K vrcholům patřila píseň Too Late, když klasické střídání poloh romantická versus rocková vygradovalo roztleskáním publika, opomenuty nezůstaly hity Fire in the Wind, Little to the Left anebo Leave All This to Me.
Dokonalou iluzi brooklynského klubu se nikomu nechtělo opouštět, a ačkoliv dva přídavky byly milým dárkem, rozhodně by stálo za to, kdyby se Nat Osborn Band brzy vrátil v silnější, plné sestavě.
Nat Osborn Band (usa)
15. 10. 2013, Jazz Tibet Club, Olomouc
foto © Petra Štětinová Buxbaumová
miharumicha 07.06.2023
Přicházím do pražské MeetFactory zalité mrazivým březnovým sluncem. Nepamatuji si, že bych tady kdy byla dopoledne. Panuje tu téměř hrobové ticho...
Michal Smrčina, Ondřej Pěkný 05.06.2023
Že jde o gotický festival naznačí hlavně svébytný a pečlivě stylizovaný dresscode, skrze který si tato událost na pár dnů město přivlastňuje.
waghiss666 04.06.2023
Namísto vyfintěné hostesky nebo lenivého hypemana vyletí z backstage Edúv Syn. Maskot celého setu v umaštěném triku Wu-Tang rozjede pogo...
Jiří V. Matýsek 01.06.2023
Walter Trout slaví v těchto dnech devět let od svého návratu do života a očividně je do hloubi duše šťastný.
David Stoklas 31.05.2023
Otřepané přízvisko o nejhlasitější kapele New Yorku každý slyšel tolikrát, kolikrát Oliver Ackermann za svůj život hodil o zem kytarou.
Jiří Přivřel 30.05.2023
„Je to tu moc hezký, ale nenechávej mě tady,“ říkává žena, kdykoliv zavítáme na Broumovsko.
Václav Valtr 28.05.2023
A zatímco všichni – i Debmaster – tančí, Yallah působí jako kazatelka hřímající svá naléhavá poselství...
Kryštof Kočtář 27.05.2023
Nejhlasitější a nejchaotičtější část běsnění pak Giru zvedla ze židle, na níž jinak trávil zbytek času...
Jáchym Rainisch 20.05.2023
Optimistický záblesk ze začátku vystoupení Xiu Xiu v podobě narozeninového popěvku věnovaného Freddymu Rupertovi zhasl vysoký syntezátorový tón.
Minka Dočkalová 15.05.2023
Černobyl, jaderný klub, prvek v periodické tabulce, elektrárna jako modla a objekt erotizujících představ, Curie, Oppenheimer, Einstein, ti všichni tu defilují v různých kontextech.