Články / Reporty

Drom nejsou zadarmo  (inteligentní metal v Crossu)

Drom nejsou zadarmo (inteligentní metal v Crossu)

David Čajčík | Články / Reporty | 19.10.2013

Cross Club v pražských Holešovicích není příliš často místem setkání metalových fanoušků. Industriálně avantgardní potemnělé prostory tentokrát zažily... avantgardní a potemnělou hudbu. Hosté přijeli z Francie i Prahy, ale nakonec většina lidí stejně přišla na Drom. Pochopitelně.

Večer nicméně otevřeli No Chance of Recovery. Jejich nové EP I Cried Your Name Out Loud má vybroušený zvuk, zatímco živý projev je podstatně punkovější a špinavější. Chvíli jsem si dokonce říkal, jestli už není trochu pozdě snažit se sbalit holky s hvězdičkami, ale to netrvalo dlouhou. Na to, že pro všechny hráče je to jen jedna z několika jejich kapel, určitě pozitivně překvapující elán, který do hardcoru dávají. Což je samozřejmě jediná pozitivní věc, jinak je to celé hrozně smutné.

Jsem jediný, kdo si myslel, že Sagitarrius A je jen náhodný název, který nic neznamená? Doufám, že ne, tak se radši podělím: Sagitarrius A je černá díra uprostřed naší galaxie, která požírá planetky. K death metalu se taková všeničící síla hodí, ale v této souvislosti je mi zatěžko vůbec vyslovovat death metal – příliš omezující, málo vystihující. A vůbec, spíše než v kosmických hlubinách se hudba relativně nové pražské kapely pohybuje v zemních hlubinách rozkládajících se organismů a bažinatých jeskyní. Brutálně rychlé kytarové riffy prohnané přes společensky neslušný počet zkreslení prorážely dokonce i tlustý závoj tříštivých bicích. Šílenství. Příště akorát bez těch kiksů při přelaďovaní, to byl amatérismus, nebudeme si lhát.

Drom. Už toho o nich bylo napsáno tolik, že by se dalo říct, že příliš chvály škodí. A ono ne. Ono je to pořád stejné. Parta kluků vyleze na stage, odebere posluchačovy emoce, smíchá, vrátí zpět a nakonec je stejně všechny zničí a zůstane jen skelný pohled. To je cesta, která nevede domů. Inteligentní metal, který stojí za všechny prachy, i když je to zadarmo. A jak všichni ekonomové vědí, žádná věc jako oběd zdarma neexistuje. Ani Drom nejsou zadarmo - platíte cenu psychického vyčerpání, zase o něco poničenějšího sluchu a hlavně cenu za odpovědnost, že to, co jste viděli, musíte šířit dál. Totiž: Drom jsou boží.

Ne vždycky koncertům prospívají pozdní začátky a mnoho lidí tak uteklo povídat o Drom milenkám do postele. Nebo alespoň bezdomovcům v nočních spojích. Na francouzskou čtveřici V13 nezůstalo mnoho lidí, a přestože mě jejich vkusné fotografické obaly desek zaujaly, hudba už tolik ne, ne natolik, abych vydržel větší část koncertu. Zpěv ve francouzštině je stále zábavný, ale hudba už není, co bývala. Před hodinou při Drom.

Info

V13 + Drom + Sagitarrius A + No Chance of Recovery
15. 10. 2013, Cross Club, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.