Články / Reporty

Drom nejsou zadarmo  (inteligentní metal v Crossu)

Drom nejsou zadarmo (inteligentní metal v Crossu)

David Čajčík | Články / Reporty | 19.10.2013

Cross Club v pražských Holešovicích není příliš často místem setkání metalových fanoušků. Industriálně avantgardní potemnělé prostory tentokrát zažily... avantgardní a potemnělou hudbu. Hosté přijeli z Francie i Prahy, ale nakonec většina lidí stejně přišla na Drom. Pochopitelně.

Večer nicméně otevřeli No Chance of Recovery. Jejich nové EP I Cried Your Name Out Loud má vybroušený zvuk, zatímco živý projev je podstatně punkovější a špinavější. Chvíli jsem si dokonce říkal, jestli už není trochu pozdě snažit se sbalit holky s hvězdičkami, ale to netrvalo dlouhou. Na to, že pro všechny hráče je to jen jedna z několika jejich kapel, určitě pozitivně překvapující elán, který do hardcoru dávají. Což je samozřejmě jediná pozitivní věc, jinak je to celé hrozně smutné.

Jsem jediný, kdo si myslel, že Sagitarrius A je jen náhodný název, který nic neznamená? Doufám, že ne, tak se radši podělím: Sagitarrius A je černá díra uprostřed naší galaxie, která požírá planetky. K death metalu se taková všeničící síla hodí, ale v této souvislosti je mi zatěžko vůbec vyslovovat death metal – příliš omezující, málo vystihující. A vůbec, spíše než v kosmických hlubinách se hudba relativně nové pražské kapely pohybuje v zemních hlubinách rozkládajících se organismů a bažinatých jeskyní. Brutálně rychlé kytarové riffy prohnané přes společensky neslušný počet zkreslení prorážely dokonce i tlustý závoj tříštivých bicích. Šílenství. Příště akorát bez těch kiksů při přelaďovaní, to byl amatérismus, nebudeme si lhát.

Drom. Už toho o nich bylo napsáno tolik, že by se dalo říct, že příliš chvály škodí. A ono ne. Ono je to pořád stejné. Parta kluků vyleze na stage, odebere posluchačovy emoce, smíchá, vrátí zpět a nakonec je stejně všechny zničí a zůstane jen skelný pohled. To je cesta, která nevede domů. Inteligentní metal, který stojí za všechny prachy, i když je to zadarmo. A jak všichni ekonomové vědí, žádná věc jako oběd zdarma neexistuje. Ani Drom nejsou zadarmo - platíte cenu psychického vyčerpání, zase o něco poničenějšího sluchu a hlavně cenu za odpovědnost, že to, co jste viděli, musíte šířit dál. Totiž: Drom jsou boží.

Ne vždycky koncertům prospívají pozdní začátky a mnoho lidí tak uteklo povídat o Drom milenkám do postele. Nebo alespoň bezdomovcům v nočních spojích. Na francouzskou čtveřici V13 nezůstalo mnoho lidí, a přestože mě jejich vkusné fotografické obaly desek zaujaly, hudba už tolik ne, ne natolik, abych vydržel větší část koncertu. Zpěv ve francouzštině je stále zábavný, ale hudba už není, co bývala. Před hodinou při Drom.

Info

V13 + Drom + Sagitarrius A + No Chance of Recovery
15. 10. 2013, Cross Club, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.