Články / Reporty

Zeptali se na jméno, odpověděl číslo - Ravelin 7

Zeptali se na jméno, odpověděl číslo - Ravelin 7

redakce | Články / Reporty | 18.10.2013

Bylo půl osmé středoevropského času, vzduch měl 68% vlhkosti a já už se nemohl dočkat. Lillion Brosis už sice párkrát v Brně hráli, přesto stále platí za více méně neznámou kapelu. Mají jednu desku, která zní jako mix post-hardcoru a dance-punku s indie přesahy, nicméně zhruba polovina z desetimístného setu, které v Boru hráli, byla složena z písní, které na albu nejsou, zřejmě materiál na příští desku. Hlavním rysem nových písní je jazyk, čeština vytlačila rozpačitou angličtinu a jemně abstraktními texty dala nahlédnout hlouběji do nitra kapely. Hudebně se nová tvorba odpoutala od dance rytmů a indie přesahů, je slyšet jasná snaha přitvrdit a ucelit zvuk. Jejich zhruba pětatřicetiminutové vystoupení plné energie dokázalo strhnout a vyburcovat a úlohy rozproudění chladných hlav a rozhýbání ztuhlých údů se ujali zdatně a připravili půdu pro domácí, polsky zpívající trio.

Enten og eller. To, co mě na jejich vystoupení nejvíc strhlo, byl šíleně masivní zvuk založený na podladěných kytarách, kdy polovinu kompozičně vyrovnaného setu hrála basa melodicky výš posazenou linku a kytara plnila dunivou roli basy, ale neměli problém si to obratně prohodit do „standardního“ rozhraní. A to všechno dokázal využít a zvýraznit, bylo-li potřeba, razantní bubeník s tak podladěným virblem, jak jsem to ještě neslyšel. Když k tomu připojím kapelu přesunutou doprostřed místnosti a domáckou atmosféru nebo rozpačité úsměvy při hudebních karambolech, neobyčejný zážitek.

Po roce opět v Boru. Ravelin 7. Tuhle kapelu není třeba představovat, kdo ji po šestnácti letech ještě nezná, měl by rychle nasednout směr Země. R7 přivezli set složený z desky 7 kroků po zamrzlé řece, ale nejen to, zahráli i skladby jako Číslo, Dar, legendární Cyberlove nebo jednu novinku. Vystoupení bylo strhující od první skladby, publiku se okamžitě začala vařit krev. R7 patří k těm kapelám, jejichž texty mají co říct, a co víc, jsou zapamatovatelné, takže bylo úžasné sledovat hlouček lidí, jak je zpívají s kapelou. Všichni se pohupovali a nechali se unášet na promyšlených, vypilovaných a gradujících melodiích, místy podpořených hned třemi kytarami nebo doplněných o klávesové party připomínající staré dobré analogové časy. S mimořádně obratným bubeníkem jsme přecházeli z jednoho tempa do druhého a po mathrockových gradovačkách přicházely výbuchy hudebních emocí, kdy kytary měnily čistý zvuk za špinavě zkreslený, zpěvák vlítl to davu a s hlavou téměř na podlaze řevem dokresloval rozjetou zvukovou stěnu valící se na ohromené. Už během první poloviny někteří vyvolávali Cyberlove, a ta přišla až jako samozřejmý přídavek, protože sledovat léta sehranosti spojené s upřímností a skromností téhle bandy nemá srovnání. Ravelin 7 nám opět vlili sílu do žil a my si uvědomili, že už se nebojíme, že to spolu zvládneme, zvládneme snáz.

Info

Ravelin 7 + Enten og eller + Lillion Brosis
11. 10. 2013, Boro, Brno

text © Pavel skipi Novotný
foto © Rionka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...