Články / Reporty

First time in a long time I felt alive! (Touché Amore & co.)

First time in a long time I felt alive! (Touché Amore & co.)

waghiss666 | Články / Reporty | 20.05.2014

Dá se slovy reprodukovat večer, který vám změní život? Ne. Má cenu se o to snažit? Stokrát ještě půjdeme hlavou proti zdi sisyfovskou stezkou za cílem, na který nedosáhneme. Co nás žene? Rozšifrování (amor) je snadné, pokud přistoupíte na hru bez pravidel. Lezl jsem do prázdné Sedmičky a měl takové tušení…

Už během zvukovky bylo jasno. Přestože byli povoláni do zbraně později, vyhnali svou půlhodinou intenzitu večera ke stropu. Špína a agrese čerpající ze správných vlivů a stojící na pevných základech. Bubeník shazoval stojan na crashku, zatímco Poláci lili po holkách pivo. Oscar vřeštěl kousky své Poezie Ničeho (kupte/stáhněte si zin!) a když se ladilo, Daniel nám monotónně povídal, jak nás má rád. To basák neodhalil ani svůj ksicht, opřený o aparát. Oproti hvězdám z francouzského zapadákova (sic) namalovali seveřané obraz sama sebe tajemnějšími odstíny. Domácí poslech vynikajících alb sežehl živák na prach. Jestli vás baví No Omega, spalte jejich desky a jděte jim dělat řidiče na tour. Najeté kilometry se platí silnou měnou.

Bál jsem se, jak může křivka stoupat vzhůru. Kam? Místo toho nastal propad. Birds in Row samozřejmě umí zapálit pod kotlem a onoho večera se topil v potu nejeden posluchač. A asi zaslouženě. Pod tajemnou aurou anonymity zůstali Já, Ty a On, Násilí ale nejspíš někde pozapomněli. Zklamání? Spíš chyba na mém přijímači, kam dolehla jen vymačkaná slupka výtečných skladeb. Lepší je nemít očekávání. Bylo vyprodáno a začalo se to projevovat.

Hlavní hvězdy večera bohužel nedorazily. Jestliže se první kapela schovala za hluk a druhá roztrhala občanky (žádné to nevyčítám), třetí zůstala sama sebou. Trumfy by se z krátkých rukávů košil tahaly blbě, švindlovat netřeba. Muzika promlouvala agresivně a burcovala. Jeremy nehnul ani prstem. Násilné chování přenechal jiným a zůstal u nenuceného lidství. I napotřetí šéfoval vystoupení vychrtlý mlátič, publikum si to ale nenechalo líbit a několikrát za večer si s civilním básníkem v límečku vyměnilo role. Nová deska kralovala setlistu bez mezer, i ladící pauza byla vyplněná instrumentální vrstvou a působila jako součást vystoupení. Když došlo na starší kusy, hlasivky přitvrdily. Když došlo na mluvení, hlasivky vynechávaly: „Kdo byl na Doomriders?“ Tentokrát stojím před vámi já a pod kapucí a ignorantskou pózou pláču. „Kdo byl na La Dispute? Díky, že utrácíte prachy za muziku.“ A to se letošek ještě ani nepřehoupl za půlku, keep your eyes open! Bez rozdílu věku se písničky zpívaly sborově od začátku do konce, kdy Jeremy vstoupil mezi lidi a během vteřiny ztratil mikrofon i pozornost. Jak lépe dokázat, že je jedním z nás? Přídavek si lidi vybrali sami a když dopadla jedenadvacátá metafora, nastal povinný smutek. Nudit se nebylo kdy, hladovět nebylo po čem. Krátké, a výstižné.

Ano, tohle všechno se stalo. Propojujícím prvkem všeho je nepopsatelná nádhera a tu předat neumím. Jako někdo jiný neodcházíme z klubu každý den.

Info

Touché Amoré (us) + Birds In Row (fr) + No Omega (swe)
17.5. 2014, 007 Strahov , Praha

foto © Karel Vyskočil

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.