Články / Reporty

Narcistní bohyně Sevdaliza?

Narcistní bohyně Sevdaliza?

prof. Neutrino | Články / Reporty | 02.12.2018

Íránsko-německá vokalistka, performerka a režisérka žijící v Holandsku, s démonickým vzezřením Diamandy Galás, se v poslední době vyšplhala na vrchol avantgardního popu, a to se stylem, který by se dal dnes považovat za překonaný. Díky sofistikovaným 3D vizualizacím v podobě videí dokázala rehabilitovat trip hop a možná i posunout kombinací současné elektroniky, temných basů a orientálně laděnou instrumentací. Zvukově leckdo může právem slyšet echo legend žánru Portishead, ale nejde o plagiát, spíš zásadní inspiraci či ideové pokračování pro jednadvacáté století.

I když Sevdaliza vydává od roku 2012, zásadní pro ni byl loňský rok, kdy spolu s producentem Muckym vydestilovali ze své tvorby to nejlepší v podobě alba ISON, kde se objevila i většina klipovek jako Shahmaran, Human, Marylin Monroe nebo ve fársí nazpívaný song Bebin. Jedinou slabinou nahrávky je přílišná délka a stopáž šestnácti skladeb, která dovoluje opakování podobných motivů a postupů. Letos pak vydala EP Calling, které kvalitativně potvrdilo její směřování a mohla tak absolvovat svou první světovou tour, která po únorovém vyprodaném Futurum Music Baru zasáhla i další pražský Music Bar – Lucernu.

Sevdaliza v opět zaplněném klubu vystoupila tentokrát v bílém kostýmu. Po instrumentálním intru se zjevila interpretka s mysteriózním vzezřením hadí ženy a pohledem egyptské sfingy a sál rozproudila songem Libertine. Uvedla tak devadesátiminutovou performance plnou zjitřených emocí, tanečních kreací a magické atmosféry, která dle očekávání obsahovala převážně skladby z alba ISON. Nemohla opominout nejpůsobivější skladbu, zabývající se podstatou lidské identity, Human, zazněla i pozvolně se rozvíjející Angel nebo lyrická Hero. Jako vizuály byly použity v reálném čase snímané záběry její orosené tváře nebo detaily baletky, která ji v některých písních doprovázela. Spolu pak navodily erotikou prodchnuté napětí plné sexuální provokativnosti, které jinak v „černé verzi“ supluje tanečník. Doprovodnou kapelu tvořil klavírista a obsluha elektroniky v jedné osobě, atmosféru pak prohlubovali kontrabasista a bubeník „uvězněn“ za hradbou plexiskla, kteří místy vygradovali set do taneční podoby.

Večer potvrdil unikátní pozici Sevdalizy na současné hudební scéně, když její vystoupení korespondovalo s vizuálním konceptem klipů. V nich se situuje do role jakési postmoderní bohyně – že by novodobá verze perské Anáhitý? Plodnost, voda, země i válka, všechno tam je. Jde tedy o důmyslný umělecký záměr, nebo o rafinovanou narcistní stylizaci?

Info

Sevdaliza (nl)
30. 11. 2018 Lucerna Music Bar, Praha

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace