prof. Neutrino | Články / Reporty | 02.12.2018
Íránsko-německá vokalistka, performerka a režisérka žijící v Holandsku, s démonickým vzezřením Diamandy Galás, se v poslední době vyšplhala na vrchol avantgardního popu, a to se stylem, který by se dal dnes považovat za překonaný. Díky sofistikovaným 3D vizualizacím v podobě videí dokázala rehabilitovat trip hop a možná i posunout kombinací současné elektroniky, temných basů a orientálně laděnou instrumentací. Zvukově leckdo může právem slyšet echo legend žánru Portishead, ale nejde o plagiát, spíš zásadní inspiraci či ideové pokračování pro jednadvacáté století.
I když Sevdaliza vydává od roku 2012, zásadní pro ni byl loňský rok, kdy spolu s producentem Muckym vydestilovali ze své tvorby to nejlepší v podobě alba ISON, kde se objevila i většina klipovek jako Shahmaran, Human, Marylin Monroe nebo ve fársí nazpívaný song Bebin. Jedinou slabinou nahrávky je přílišná délka a stopáž šestnácti skladeb, která dovoluje opakování podobných motivů a postupů. Letos pak vydala EP Calling, které kvalitativně potvrdilo její směřování a mohla tak absolvovat svou první světovou tour, která po únorovém vyprodaném Futurum Music Baru zasáhla i další pražský Music Bar – Lucernu.
Sevdaliza v opět zaplněném klubu vystoupila tentokrát v bílém kostýmu. Po instrumentálním intru se zjevila interpretka s mysteriózním vzezřením hadí ženy a pohledem egyptské sfingy a sál rozproudila songem Libertine. Uvedla tak devadesátiminutovou performance plnou zjitřených emocí, tanečních kreací a magické atmosféry, která dle očekávání obsahovala převážně skladby z alba ISON. Nemohla opominout nejpůsobivější skladbu, zabývající se podstatou lidské identity, Human, zazněla i pozvolně se rozvíjející Angel nebo lyrická Hero. Jako vizuály byly použity v reálném čase snímané záběry její orosené tváře nebo detaily baletky, která ji v některých písních doprovázela. Spolu pak navodily erotikou prodchnuté napětí plné sexuální provokativnosti, které jinak v „černé verzi“ supluje tanečník. Doprovodnou kapelu tvořil klavírista a obsluha elektroniky v jedné osobě, atmosféru pak prohlubovali kontrabasista a bubeník „uvězněn“ za hradbou plexiskla, kteří místy vygradovali set do taneční podoby.
Večer potvrdil unikátní pozici Sevdalizy na současné hudební scéně, když její vystoupení korespondovalo s vizuálním konceptem klipů. V nich se situuje do role jakési postmoderní bohyně – že by novodobá verze perské Anáhitý? Plodnost, voda, země i válka, všechno tam je. Jde tedy o důmyslný umělecký záměr, nebo o rafinovanou narcistní stylizaci?
Sevdaliza (nl)
30. 11. 2018 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Tereza Kunderová
Jakub Koumar 09.12.2019
The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.
Natálie Zehnalová 09.12.2019
Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.
Jonáš Sudakov 08.12.2019
V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.
Jan Starý 03.12.2019
Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.
Michal Smrčina 02.12.2019
Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...
Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019
Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.
Natálie Zehnalová 02.12.2019
Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.
Jonáš Sudakov 27.11.2019
Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...
Jan Starý 26.11.2019
Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.
Adéla Poláková 26.11.2019
Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.