Jakub Béreš | Články / Reporty | 10.07.2017
Jak říká Solange: „Jako černá žena máš právo být naštvaná.“ Jenže zatímco její harmonický set plný smíření negativní emoce odbourával, Princess Nokia svým feministickým rappem plameny nenávisti spíše rozdmýchávala. Rozbouřené publikum se uklidnilo, když Nokia utišila svoji roztančenou DJku a vyšvihla několik skladeb bez podkladu. Umělkyni nechyběl zápal či uvěřitelnost v žádné části koncertu, nejlidštěji však působila, když zrovna zapomněla text. Jen škoda, že během vystoupení několikrát odešla ze stage, a ubírala tak koncertu na tempu. Kdo rozhodně na tempu neztrácel, byly Les Amazones d'Afrique, které hlavní stagi vrátily girl power a rozdováděnou show.
fotogalerie z třetího festivalového dne tady nebo tu
A zatímco se jinde brousili lokty na Ho99o9 v údajně nejvěším moshpitu celého festivalu, menší stan se začínal napouštět dýmem, zpoza kterého byly vidět pouze obrysy Dillon v elegantních černých šatech. Její podmanivý hlas navíc podpořil dívčí sbor, díky kterému se nemuselo nic podbarvovat a vše bylo živě. Už takhle působivou kombinaci doplnily štiplavé beaty a zvukově krystalické piano. Po půl hodině bylo těžké určit, jestli jsou více dojati diváci nebo sama zpěvačka. Nad jímavými částmi, kdy celý stan zpíval „tip-tapping“, pak zvítězily taneční beaty, jež všechny rozněžněné emoce utopily v očistném tanci.
Alt-J přinesli pouze pompézní statickou show, ve které byly emoce drceny hlasitostí a reflektory. Zmíněné ingredience naopak dokonale fungovaly ve Space aréně, kde svůj křiklavě růžový set odstartoval Machinedrum a jeho pozitivní show plná aktuálních klubových odkazů k danchallu, trapu nebo glitchi. Nejpozitivnější set Pohody utekl rychleji než deset minut v mačkanici na Alt-J. Na rozdíl od nich totiž Machinedrum věděl, jak komunikovat s lidmi, když se neostýchal sáhnout po mikrofonu a nahecovat publikum. To sice nejdříve šetřilo síly, ve druhé části však podlehlo Machinedromovu charizmatu a svezlo se na veselé vlně až do finále festivalu.
Pohoda festival 2017
8. 7. 2017, letisko, Trenčín
foto © su
Filip Peloušek 25.07.2024
Nejsem na Colours poprvé, ale za sedm let mé absence jsem zapomněl, jak monumentální areál je, a hlavně, kolik lidí se v něm pohybuje.
Ema Klubisová 24.07.2024
Po Bear Stone sme sa odviezli do Záhrebu, kde sme prespali u kamaráta, snažiac sa pozliepať štyri dni festivalových dojmov do jedného koherentného textu a fotogalérie.
Dantez, Michal Mikuláš 21.07.2024
Sobota s Jamesem Blakem coby hlavní hvězdou věští, že se letošní konec ročníku bude za poklidnějšího rozjímání...
Dantez, Michal Mikuláš 20.07.2024
Pátek, středobod festivalu, srovnávání stavů.
Dantez, Michal Mikuláš 19.07.2024
Štvrtok sa v poobedňajších hodinách rozbieha do maximálnych rozmerov. Vír festivalu už sťahuje všetko okolo seba.
Dantez, Michal Mikuláš 18.07.2024
Pozvolné propíjení jasných barev: krotkost hlasitosti kompenzují Morellovy dozvuky.
Timon Láska 17.07.2024
Tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory.
Jakub Béreš, Dominik Polívka 16.07.2024
Strach o nejbližší střídá po návratu domů obavy o samotný festival. Pohoda je místem s jedinečnou reputací a bezpečným prostorem pro všechny, kterým není dobře ve vlastní zemi.
Václav Valtr 16.07.2024
Místní spolek Thonmi chová jaky, provozuje restauraci s exotickou kuchyní, buduje tibetský dům či asijskou poznávací stezku. Decentní festival coby vrchol sezóny.
Aneta Martínková 15.07.2024
Dramaturgie, prostor, ve kterém se festival odehrává, světla, ozvučení. Všechny podmínky jsou tu zkonstruované k tomu jít úplně na dřeň.