Články / Reporty

Přiškrtit, povolit, explodovat (Squid)

Přiškrtit, povolit, explodovat (Squid)

Akana | Články / Reporty | 21.10.2021

To, že si Squid na velkou desku počkali od prvního vydaného singlu neuvěřitelných pět let, se jim teď bohatě vyplácí. V Underdogs' se pětice z přímořského letoviska Brightonu představila jako suverénní, dokonale sehraný band s jasně vyprofilovaným stylem, jehož vývoj zároveň zůstává otevřenou záležitostí. Když člověk setře pot, vstřebá ukrutnou energii a nasazení, které z kapely sálá, a začne zase racionálně uvažovat, musí ocenit především vyváženost, která panuje mezi animální zuřivostí a propočítaným dynamickým půdorysem. Squid jsou neurotičtí a výbušní tak akorát, aby vám to nezačalo být nepohodlné, a soustředěně ukáznění jen do té míry, aby nebyl důvod k nařčení z hráčské exhibice.

V hudbě Squid je přítomná matematika, ale ne toho druhu, jaký vám zauzluje sluchovody a do svalstva chytnete tik, jejich počítání je plynulejší, má co dělat spíš se spojitými liniemi, s krautrockovými repeticemi a neúprosnou gradací. Zároveň nechybí improvizace, prudké kontrasty, punková syrovost i drtivé noiseové laviny. Byly chvíle, jako třeba ve vražedném finále písně Narrator, kdy se zdálo, že se celý prostor z nahromaděného napětí rozprskne na atomy. A o tom vlastně Squid naživo jsou, o precizní práci s napětím. Přiškrtit, shromáždit, povolit, naznačit, explodovat. Rafinovaně usměrňovat proud od konejšivého čůrku až po bolestivě zasahující gejzír. Squid jsou méně splašení než Black Midi, méně nevyzpytatelní než Black Country, New Road, ale o to intenzivnější.

Full Moon #121 věnovaný Squid hledejte na e-shopu.

Ačkoli momentálně platí za jedny z největších hvězd britského alternativního rocku, v osobní rovině si na žádnou exkluzivitu nehrají. Přes pekelné soustředění, jaké jejich hudba vyžaduje, působili uvolněně a bezprostředně, tu a tam k lidem něco přátelsky prohodili, přeptali se, kam v Praze vyrazit, když jim na to zbyl čas. Když hudebníci z předskakujících Lonker See vyklízeli pódium, neobeznámený divák mohl mít pocit, že ti chlápci, co se jim vyhýbají a začínají připravovat nový setup, jsou jen přičinliví technici, tak nenápadná je to parta. Samozřejmě ale jen do chvíle, než přestanou ladit a z postupně bobtnajícího intra vytryskne loňský singl Sludge. Pak už se střídaly vrcholné kousky z letošního dlouhohrajícího debutu (vedle Narrator třeba Peel St. natlakovaná sveřepým groovem nebo spolehlivě zabírající Paddling), další singlová ohlédnutí (velký ohlas vzbudil především The Cleaner), ale i dvě novinky Fudge a Sevenz. Strhující finále pak obstarala stejně jako na albu skladba Pamphlets.

Semknutost skupiny podtrhuje nenucená všestrannost jejích členů. Jen bubeník a zpěvák Ollie Judge si hledí výhradně své soupravy a hlasivek, jimiž suverénně usměrňuje intenzitu svých deklamací a výkřiků. Louis Borlase přispívá sólovým zpěvem v těch několika melodičtějších úsecích, jako jsou části Paddling, Arthur Leadbetter je machr přes arzenál ruchů a zvuků, Anton Pearson zase přes polyrytmické kytarové vyhrávky a specialitou Laurieho Nankivella je trubka. Žádný ale u jednoho nástroje nevydrží, střídá kytaru s basou, klávesy s perkusemi a všechno to působí živelně i promyšleně zároveň.

Polský kvartet Lonker See, který se ujal role supportu, si rozhodně zaslouží víc než jen letmou zmínku. A nejen proto, že jim později z pódia vysekli poklonu samotní Squid. Jejich set se vyznačoval na předkapelu nadstandardní délkou, nezadal ale žádný důvod k netrpělivosti. Publikum se snadno naladilo na jejich hutné, pomalu se rozvíjející a převážně instrumentální skladby, do nichž hudebníci pěchovali plné hrsti temné psychedelie i skřípajícího noiseu. Zdivočelý saxofon posouval kapelu místy k free jazzu, bezeslovný vokál Joanny Kucharské zase upomínal na ambientnější začátky kapely.

Nejžhavější želízka současné britské vlny experimentálního rocku k nám nacházejí cestu s chvályhodnou aktuálností (a zejména v režii Heartnoize Promotion). Před dvěma lety jsme na stejném místě viděli Black Midi, v dohledu jsou Black Country, New Road i Fontaines D.C. Zdá se, že ani Brexit ani pandemie tenhle inspirativní hudební dovoz neohrožuje a to je dobrá zpráva. Za kanálem se v posledních letech (nejen) v této hudební oblasti dějí hodně zajímavé věci a je skvělé být informován z první ruky a potkávat na domácích pódiích kapely, které jsou zrovna na vrcholu. Ačkoliv je dost dobře možné, že právě Squid k tomu vrcholu pořád ještě stoupají. A pokud je to tak, možná by měli pomalu nasadit kyslíkové bomby.

Info

Squid (uk) + Lonker See (pl)
19. 10. 2021 Underdogs', Praha

foto © Jakub Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tóny chorobné, způsoby nejtemnější (Tones of Decay)

Dantez 20.09.2022

Záhrobí, nezemskost, rozklad i něco Satana. Mozky stojící za Kreas Promotion se chopily šance a v doznívajícím festivalovém shonu chytají nejzvučnější jména soudobého death metalu.

Bydliště zvuku nestálé (Order of Sonic Chaos 2/3: MSHR, EJTECH)

Minka Dočkalová 18.09.2022

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.

Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)

David Stoklas 15.09.2022

Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.

Když tě budí Sohn ze spaní

Veronika Mrázková 13.09.2022

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita…

Slib mi, že nezapomeneš snít (Austin Antoine + Moonchild)

Veronika Mrázková 12.09.2022

„Kdo je tady na rande? A kdo si tím není jistý, ale doufá, že to jako rande dopadne?” Rapper, bavič, zdatný stand-up komik, zpěvák, performer, ale taky Moonchild.

Na kontexte záleží. Teda pokiaľ zrovna nie ste Emma Ruth Rundle... (ArcTanGent Festival 2022)

Lucia Banáková 27.08.2022

Festivalový ekvivalent Spartan Race poskočil na evolučnom rebríčku o niekoľko stupňov, a to so všetkým kladmi, aj zápormi, čo takýto krok prináša.

Metalová plichta za zdmi slezskoostravského hradu (Metal!!!)

Dantez 24.08.2022

Osud si na ostravskou hradní oslavu extrémní kytarové hudby v podobě festivalu Metal!!! nachystal několik pastí. A vybruslit šlo jen z některých.

Jak se klukům z Boskovic plní festivalový sen (Raveyard 2022)

Nikol Halamásková 24.08.2022

Mindicted Crew s partou dobrovolníků se letos pustila do dalšího ročníku festivalu pro mladé, protože to je podle nich přesně to, co okolí malebného města postrádá.

Královna Šumavy (Dobršská brána 2022)

Aneta Kohoutová 23.08.2022

Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.

Pomíjivý strach z prázdnoty (Order of Sonic Chaos 1: Ephemeral Shrine)

Minka Dočkalová 23.08.2022

Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace