Články / Reporty

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel | Články / Reporty | 27.07.2021

Zlínský Zvěřinec pořádal Slavnost v houští kousek za městem. Původní idea, že bude probíhat vždy na jiném místě, vzala sice za své, ale po loňském ročníku do menší míry přeloženém do online džungle, představoval letošní návrat do remízu u Lukova návrat k jistotám. V_houští je jako site-specific akce ze své podstaty vázaná na dané místo a jako taková je do domovů nepřenositelná. Dramaturgie nestaví na zavedených jménech, ale na přátelských vztazích, provázaných jako místní ekosystém. A tak i vstupné bylo dobrovolné a poslouží na výsadbu poničených stromů na jižní Moravě.

Podvečerní hodiny patřily folku, který do lesních porostů neodmyslitelně patří stejně jako oheň a špekáčky. Všechno bylo. Hned na úvod Comar in the Cube vyslal jasné poselství, že folk’s not dead, jak by se snad mohlo z dopoledních zpráv o loučení s Františkem Nedvědem zdát. Za následujícím projektem Nech čagan viset stojí spisovatelka, bloggerka a hudebnica Irena Knedlová Vlčková, která do svého vystoupení přidává prvky folklóru a rapuje v místním nářečí. Své vyprávění, čtené i zhudebněné, situuje do nedaleké Podkopné Lhoty a promítá se v něm magie Hostýnských vrchů. Bodrá to žena. Olomoučtí Åncient Teenager tady zapustili kořeny už předloni, tentokrát poprvé v duu. Oželeli tak účast na Czech Ukulele Festivalu, na který je beztak nikdo nepozval. Tady byli vítáni a průběžně občerstvováni meruňkovicí, čehož se s radostí a odpovědně zhostil Martin Šinkovský. Bodrý to muž.

fotogalerie ze Slavnosti ke zhlédnutí zde

Odmítnout v těchto končinách kalíšek, je jako podepsat si ortel, a to nechceš. Už tak nám po premiérovém vystoupení úderných Apolloguys dýchali za krk Synové smrti. „Další song se jmenuje Začni a je o smrti. My hrajeme písně o smrti a o lásce. Až bude o lásce, tak vám řeknu.“ Opětovné hudební zmrtvýchvstání Romana Vičíka, takže klobouk na hlavu pro případ, že bys měl zubaté pohlédnout do očí, ať můžeš sklopit krempu. Blues, danse macabre a pohrobci Nylon Jail. O půlnoci se o závěrečnou sonickou tečku postará No.c, formace pořádajícího Honzy Tomšů. Ten pro tu chvíli odloží mikrofon a židovská přísloví, chopí se kytary a s bicími na sebe řvou jako na lesy, uši rve i ta poblikávající žárovka. Kytara letí do houští a Call Me úlet mixují Algiers s Neunundneunzig Luftballons. Na place i v krmelci to vypadá, že pár otrlých se tady ke spánku hned tak nechystá. Takových setkání klidně houšť.

Info

Slavnost v houští
24. 7. 2021, Lukov

foto: Jiří Přivřel

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace