Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 10.09.2021
Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje, vlastně tady ani není kam pořádně chodit. Ale skoro všude je to kousek a do kanclu dokonce pěšky. Ve čtvrtek si dávám po dlouhé době home office, na balkóně jde práce od ruky nečekaně dobře. Naštěstí. Hekticky finišujeme říjnové číslo a se všemi těmi „výlety“ a dalším rozptylováním to jde jen těžko dohromady. Ale nic se nemá přehánět, ani ten místní klid a tak loňský přesun festivalu 4 + 4 dny v pohybu do místní školy přišel vhod. Sousedská slavnost loni otevřela sotva na pár hodin, vlastně to byla na hodně dlouhou dobu poslední akce, na které jsem byl. A najednou je tu vernisáž dalšího ročníku. Rok utekl jako voda, přestože byl jeden z nejdelších.
Poslední týdny byly komplikované, ani nevím, jak to že už je tu půlka září. Ruské číslo je dávno venku, těsně před finišem další, které bude zase budit některé ze spaní, a do toho všechny ty festivaly. Obrazy a zážitky z Moody Moon Noize i Sharpe pořád běhají hlavou a nějakou dobu ještě asi budou, do určité míry je to nabíjející a naplňující. Jen by to chtělo si myšlenky trochu usadit, to se pro neustálý přísun dalších nedaří. Procházím plnou strašnickou školou a všechno mi v mozku cirkuluje, do čísla chybí ještě sloupky, nějaké další drobnosti a pochopitelně úvodník. Kruci. Najednou se přede mnou otevírá učebna s haldami skartovaného papíru a červeným podsvětlením. „Dovnitř pouze s návleky na boty a chrániči na kolena,“ říká nápis vedle dveří, na další cedulce je název kolektivu, který zde vystavuje. Jmenuje se Nesladim. Tohle je přesně místo pro mě, tady chci pár minut být. „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“
Brodím se haldami papíru, nějakou dobu jsem v místnosti sám, a to je ze všeho nejlepší. Klid a mír, z reproduktorů na zdi se ozývá pouze tlumený podkres a nějaká slova, která nevnímám. Soustředím se na zvuky papíru, na který šlapu, občas si vezmu nějaký ten chumáč do ruky a přehodím ho na jiné místo. Dětinská zábava? Možná, ale hlavně hezká možnost zkusit na chvilku všechno vypustit. Přichází paní s dítětem a říká něco o tom, jak jí ty haldy papíru připomínají seno. Chápu, rozumím a... okamžitě mizím. Venku si přečtu anotaci a zjistím, že jde o instalaci výtvarnice Petry Vlachynské, která „zprostředkovává pocity lidí se sebevražednými rozlady a pozůstalých“. To povídání, které jsem vypouštěl, byly autentické výpovědi klientů a rozhovory s odborníky z Ústavu duševního zdraví. A já se tady uklidňuju? Typické.
Sedíme s Karlem Veselým na zahradě strašnické školy a tlacháme o tom, jak bylo letošní léto nabité a jak nám dalo zabrat. Okolo je spousta šťastných lidí, atmosféra krásná, kousek od nás hraje swingový orchestr. Oba se cítíme tak trochu nepatřičně, v hlavě mi už zase rotuje práce, musím se zvednout a jít domů k počítači. Mám pocit, že slečna, co bude na obálce dalšího čísla, se mnou bydlí. Otáčím se naposledy na zahradu a zase si vzpomenu na Sharpe. Orchestr vyměňuji za The The ve sluchátkách, na krátkou cestu domů hraje mi I've Been Waitin' for Tomorrow (All of My Life). Ano, každý den.
Dneska večer v osm na Radiu 1 to bude hodně rozstřelené, čekejte vzpomínky na Sharpe a spoustu dalšího, například Bob Vylan, God and Eve, Něco něco, hned dvakrát Lee „Scratch“ Perry, převlečená Metallica a možná přijde i Karol Duchoň. Vlastně je na místě varování.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
foto © Tomáš Kuša
tracklist:
Irreversible Entanglements – Open the Gates
Bob Vylan – Pretty Songs
Ah! Kosmos & Özgür Yılmaz – Yarama Bastıkça
God and Eve – To bola také
Něco něco – Mezery
Marie Davidson & L’œil Nu – Persona BB
Jack Ladder & The Dreamlanders – Xmas in Rehab
New Age Doom & Lee „Scratch“ Perry – Life is an Experiment
Lee „Scratch“ Perry & The Sufferers – Different Experience
Kate NV – D D Don’t
Fotocrime – Skinned Alive
Burgr/ Štrpka – Na konci tmavej chodby
Dežo Ursiny – Dychtive ruky, cudzie mestá
Avant Garde – Pesadillas
Dark Mark vs. Skeleton Joe – No Justice
Hackedepicciotto – The Silver Treshold
The Bug – Demon (feat. IRah)
Kamasi Washington – My Friend of Misery
Edúv syn – Páte cez deváte/nočná mora
On Our Own Clock – Be the Light
Juana Molina – Paraguya
Einstürzende Neubauten – Die Interimsliebenden
Abba – Chiquitita
HTRK – Kiss Kiss and Rhinestones
Karol Duchoň – Mám ťa rád
Michal Pařízek 27.01.2023
Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.
Michal Pařízek 13.01.2023
Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.
redakce 05.01.2023
Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!
redakce 04.01.2023
Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.
redakce 03.01.2023
Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.
redakce 02.01.2023
Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.
redakce 01.01.2023
Redakční hlasování nejlepších nahrávek uplynulého roku začíná. Pátou příčku obsadil říční tulák a irští hochštapleři.
Michal Pařízek 30.12.2022
Sváteční dny jsou nějaké rychlejší, nemůžu si pomoct. Zakázal jsem si počítač, tak trochu i telefon, a stejně to pořádně nepomáhá...
Jiří Přivřel 24.12.2022
Nová jména v Mercury Lounge, bedekr po zdejších record stores, deska Fugazi a jazz v parku. Cestovka.
Ivana Beranová 22.12.2022
Katalog (Ne)Moc vydaný ke stejnojmenné výstavě, je výborný doplňující materiál pro ty, kteří výstavu navštívili i pro ty, kteří to nezvládli a téma je zajímá.