Články / Reporty

Smutek vyzpívaný se skleničkou vína (Arooj Aftab)

Smutek vyzpívaný se skleničkou vína (Arooj Aftab)

Václav Valtr | Články / Reporty | 11.08.2022

Nedělní večer v Arše sliboval velkou podívanou – do Prahy zavítala mimořádná vokalistka Arooj Aftab se svou loňskou deskou Vulture Prince. Držitelka cen Emmy a Grammy je zjevením na mezinárodní scéně, její něžné minimalistické kompozice oplývají nebývalou silou, která uhranula publikum po celém světě. Aftab pochází z Pakistánu, kde žila až do svých devatenácti let, pak přesídlila do Spojených států. Zde se stala součástí newyorské jazzové scény a v její hudbě můžeme slyšet jak prvky jazzového minimalismu, tak súfijské vlivy.

Večer zahájila ruská elektronická producentka Iana Koroleva vystupující pod jménem rlung. Její silueta vystupující ze tmy vyjadřovala naprosté soustředění a pohroužení do hudby. Kompozice, v nichž se střídá intenzita, hutné zvukové plochy se stávají prchavými a éterickými a abstraktní elektronické momenty jsou nahrazovány field recordings s náznaky beatů – to všechno dokázala rlung spojit ve výtečný celek, u kterého bylo velice snadné ponořit se do klidné kontemplace a nechat se unášet hudebními zvraty. Její pětačtyřicetiminutové vystoupení, ač žánrově vzdálené hvězdě večera, bylo skvělým úvodem, který publikum zklidnil a naladil.

Arooj Aftab na svých nahrávkách hostí řadu muzikantů a v její tvorbě se potkává nejeden nástroj, na poslední desce asi nejvýrazněji září harfa Maeve Gilchrist. V Arše nás čekala komorní sestava, když Aftab doprovázeli kytarista Gyan Riley a houslista Darian Donovan Thomas. Unikátní chemie mezi nimi byla zásadní součástí působivého zážitku. Oba muzikanti skvěle kombinovali fenomenální technickou zdatnost s nejedním efektem (dočkali jsme se práce s looperem, echem, reverbem či phaserem) a vytvářeli tak magickou kompozici, kde si i pozorný posluchač často nevšiml rozdílu mezi přirozeným zvukem nástroje a zvukem modifikovaným. V kontrastu k hravé sofistikovanosti stála Arooj Aftab se svým nádherným zvučným hlasem. Značná část její syrovosti a až jisté neúprosnosti pramení i z toho, že jako by nechávala zaznít jen to, co skutečně zaznít má. Se svým hlasem by se mohla pouštět do roztodivných kudrlinek a vyzpívávat technicky ohromující pasáže, místo toho obracela posluchače k samotné hudbě a její výpovědi.

Aftab zpívá převážně v urdštině verše básníků, jako je Rúmí, Mirzá Ghálib nebo Hafíz Hošiarpuri. Často jde jen o několik málo veršů, které se opakují v průběhu celé skladby s proměnlivou intenzitou a naléhavostí. Album Vulture Prince je neskutečně emocionální a práci na něm zásadně poznamenala ztráta přítele a mladšího bratra. Ryzí smutek je něco, s čím Aftab vědomě pracuje, a v průběhu koncertu sama svou hudbu popsala jako něco, co vyjadřuje smutek „který teď možná všichni potřebujeme“. Aftab rovněž mluvila o některých písních, o svých úspěších či výkonu kapely a její nonšalantní vystupování a vtipkování zdůrazňovalo, že nejde o nějakou éterickou, lyrickou bytost, ale někoho, kdo si vedle smutnění umí vystřelit z přítomných pákistánských velvyslanců. („Byla jsem nominována na státní cenu, ale možná ji nedostanu, protože piju moc vína.“)

Nádherný byl i fakt, že skladby byly často ve zcela jiné úpravě než na desce. Píseň Last Night, která se na desce drží druhé doby a vytváří jakési „súfijské reggae“, byla naživo mnohem uvolněnější a Aftab nechávala zaznívat svůj hlas do pomalých a sytých ploch. Jak Riley, tak Thomas dostávali (zaslouženě) značné množství prostoru a Aftab to komentovala s tím, že se na jejich hudbu vždycky těší, protože každý večer přijdou s něčím novým. Dalo se jen domýšlet, jaké variace byly produktem okamžiku a jaké byly pečlivě nazkoušené, v posledku se mohl posluchač jen připojit k Aftab, která své kolegy poslouchala s láskou a zaujetím.

Jsou umělci, kteří upoutají svou propracovaností, rafinovaným poselstvím či energií. Arooj Aftab zaujala především svou bezprostředností. Její silná a zároveň líbezná hudba jen přetéká emocemi a hudební virtuozita působí jako decentní doplněk, právě proto zanechala v publiku tak silný dojem. Nechyběla ani její nejznámější skladba Mohabbat, kterou do svého playlistu zařadil mj. i Barack Obama. Mohabbat zanamená „láska“ a s tou se Arooj Aftab rozloučila s užaslým a rozjitřeným publikem. Nezbývá než doufat v její brzký návrat.

Info

Arooj Aftab (pk) + rlung (ru)
7. 8. 2022 Divadlo Archa, Praha

foto © Libor Galia

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace