Články / Reporty

Supercrooo: Spratci českého rapu v životní formě

Supercrooo: Spratci českého rapu v životní formě

Jakub Šíma | Články / Reporty | 08.10.2017

Chtělo by se říci: Za vším hledej Supercrooo. Dvojice James Cole a Hugo Toxxx si vysloužila pověst věčných spratků už při vydání prvotiny Toxic Funk. A přestože bylo kolem kapely několik let ticho po pěšině, události poslední týdnů a měsíců ukázaly, že pokud se má ve stojatých vodách české scény začít něco hýbat, je nutné za tím i po více než deseti letech hledat Supercrooo. Roztržka mezi Hugo Toxxxem a Mikem Trafikem přerostla v ostrou výměnu názorů a několik diss tracků, načež se James Cole postavil za Toxxxe a řekl labelu BiggBoss své sbohem. Staré vazby ožily. Po ohlášení společného koncertu se lístky na pokladně ohřály sotva pár dní a už tak vysoká očekávání fanoušků ještě zesílila.

Před klubem se opozdilci marně snažili sehnat vstupenky, uvnitř se vznášela elektrizující atmosféra. Příchod na stage doprovodily mohutné ovace a hustý les rukou letících ke stropu. Hugo Toxxx suverénně přecházel po pódiu s kšiltovkou naraženou hluboko do čela a bez jediné známky emocí sypal rýmy nasáklé drzostí a sebevědomím. Přesto byl tou méně výraznou polovinou, dominoval James Cole a jeho přirozené showmanství. Jen zlomek svých partů nechal v původní flow, většinu z nich upravil – zrychloval, zpomaloval, zapojoval výšky, měnil intonaci a přidával pattonovské hlasové variace a piruety.

Vystoupení si drželo vysoké tempo bez místa pro oddych. Průřez bohatou diskografií začínal u alba Toxic Funk a přes Dixxx a další společné projekty zabrousil do sólových věcí obou individualit, zlatým hřebem programu pak byla novinka Arnold Lepard Navrátil. Staré skladby dostávaly novou podobu, jednou to byl remix, jindy se změnil jen beat nebo přibylo vokální cvičení. Klasické momenty společné tvorby, nebyly jen prostorem pro vzpomínky a sentiment, ale zněly překvapivě aktuálně a svěže. Fanoušci v předních řadách přepadávali na pódium a sborově doplňovali texty, na výrazech hlavních protagonistů byla patrná spokojenost. Přestože ke konci bylo znát, že Toxxxovi odchází hlas, show dokončil. Koncert nabídl nekompromisní hudební projev, intergalaktický feeling sycený nesmlouvavostí. Tedy ingredience, kterými se Supercroo zaryli hluboko pod kůži tuzemských posluchačůd. Památný zážitek a nejlepší český koncert za hodně dlouhou dobu.

Info

Supercrooo
6. 10. 2017 Storm Club, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.