Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 27.05.2023
Dvacátý pátý květen roku 2023 postavil nejednoho hudebního fanouška před nelehkou volbu. V nabitý den totiž hráli nejen Boris v Brně, ale také Bohren & der Club of Gore v Bratislavě a Swans v Žilině. Kdo navštívil třetí jmenované, tomu se dostalo nezapomenutelného hlukového rituálu v atmosférou kypící Nové synagoze, a to díky pořádajícímu kolektivu Hviezdne noci.
Experimentující „dítě“ americké no wave vlny Swans se v rámci momentálně probíhajícího evropského turné nachází v jakémsi rozkročení. Jednou nohou stojí ve svém předešlém albu leaving meaning. (2019), s nímž se pojící koncerty zhatil covid, a druhou nakračuje vstříc albu The Beggar (2023), se kterým bude svět objíždět na podzim. Zaznívají tedy skladby z obou desek a dochází k přetavování jedné etapy ve druhou. Role předskokana se navíc ujal Norman Westberg, jenž byl ve Swans mnoho let kytaristou. Jeho sólová show se nesla v duchu subtilní, ambientní a lehce psychedelické improvizace na elektrickou kytaru.
V naprostém kontrastu pak byla jen stěží uvěřitelná hlasitost Swans, kterou nelze nezmínit, jednalo se totiž o klíčový prvek celého vystoupení. Legendy, jimiž je tato kapela obestřena, nelžou – Swans vztyčují monument nebývale intenzivního zvuku, jímž převyšují leckterý noiseový projekt. Přímo před podiem to byla zkušenost vyloženě fyzická, basovými frekvencemi mi celé tělo vibrovalo a oblečení se třepotalo v poryvech hluku.
Zkraje Michael Gira pokojně vybrnkával repetitivní a zádumčivý motiv na elektroakustickou kytaru, k čemuž se postupně jeden po druhém přidávali další členové. S každým z nich se hlasitost zvyšovala a její strop se při společném hřmění šestice muzikantů nacházel daleko výš než střecha synagogy. A to nejednou. Basová kytara hromově duněla, dva lap steely nekompromisně ječely a cyklické melodie kytary a kláves jdoucí ruku v ruce se skálopevnou přesností bicích uvrhovaly přítomné bezmála do transu.
fotogalerie z koncertu tady
Celý obřad se odehrával pod taktovkou Michaela Giry, nesmlouvavého dirigenta. Gesty rukou korigoval začátky i konce pasáží jednotlivých skladeb, ukazoval, kdy se má který nástroj přidat, ale také káral, když byl s některým ze svých kolegů nespokojen. Přísným „Go away!“ též jasně naznačil odchod posluchači, který si kousek koncertu nahrával na telefon. Nejhlasitější a nejchaotičtější část běsnění pak Giru zvedla ze židle, na níž jinak trávil zbytek času, a přiměla ho k bezuzdným tanečním kreacím a zaříkávání publika pohyby rukou.
Jakkoli byl koncert nelehkou zkušeností, přesto, nebo právě proto, měl očistný účinek, který nemůže poslech z desky nikdy nahradit. Kdo tam nebyl, nemusí smutnit, na podzim se Swans objeví v Praze. A zážitek to bude nepochybně intenzivní.
Swans (us) + Norman Westberg (us)
25. 5. 2023 Nová synagoga, Žilina
foto © Jan Svora
Filip Peloušek, Kristina Kratochvilová 04.10.2023
Ve třech „dnech“ hlavního programu jsme se snažili spočítat poměr mezi rytmickým šoupáním podrážek o neviditelnou podlahu a kladením si nepříjemných existenciálních otázek.
Tomáš Jančík 01.10.2023
Nejvýraznější groovy hit Something in the Sky sklidil aplaus, nadšení publika bylo vůbec nemalé.
Kryštof Kočtář 30.09.2023
Železobetonově tvrdé kytarové riffy, všeliké nelidské skřeky a nezbytné blast beaty… Grindiózní udýchaný dýchánek, jak má být.
Jarda Petřík 30.09.2023
Brázdím vyprahlé ulice německé metropole a vzpomínám, kdy jsem Berlín navštívil naposled. Bylo to během festivalu, samozřejmě, vlastně ani ne tak daleko od Kraftwerku...
Viktor Hanačík 29.09.2023
Byl v tom cítit předobraz lucidní cesty, mentálního kolapsu, ztráty vědomí, iluzí i přerodu identity.
prof. Neutrino, Jiří Přivřel 26.09.2023
Po Soulkostele, kalvárii v Ostré a kostele svaté Kunhuty v Polomu došlo na další sakrální prostor, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově.
Kryštof Kočtář 25.09.2023
Teze, antiteze, syntéza? I tak by se dalo nahlížet na koncert Xiu Xiu na brněnské Flédě, na který nebyli sami.
Michal Pařízek 22.09.2023
O to víc vrtá hlavou věta, kterou mi asi šedesátiletý prodavač odpověděl na otázku, co nějaká novější místní jména: „Já nic neznám, pro mě hudba skončila v roce 1990.“
Eva Karpilovská 20.09.2023
Do setu přimíchali i starší hity a svou fantastickou, přitom ne nabubřelou show potvrdili, že patří mezi nejlepší živé kapely současnosti.
Kristina Kratochvilová 20.09.2023
Dokážu si představit, že podobné přípravy na nákup lístků pravidelně probíhá u fanoušků Taylor Swift nebo Harryho Stylese. Já ji ale zažívám poprvé.