Michaela Šedinová | Články / Recenze | 14.09.2020
Stejně jako její hudba, působí Aiko nadpozemsky. I přes zdánlivou křehkost si dokáže jít za tím, co chce, a sama se stará o vše, co kariéra nezávislé hudebnice obnáší. V roce 2018 vydala první EP pojmenované Aiko a letos přišel čas prvního alba – Expiration Date.
Chytlavé melodie, které povětšinou ani na několikátý poslech neomrzí, rytmus a tempo taneční hudby, jemná elektronika. Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem. A až na jeden moment v písničce Hunt, který asociuje Shakiru, jsou vokály Aiko perfektní a drží pohromadě s textem a celkovou náladou písniček. Její hlas zní jasně ve výškách i v hloubkách, emoce, které do něj vkládá, působí opravdově.
Uprostřed nahrávky čeká skladba Bad Influence a hraje tu důležitou roli. Je to potřebná dávka bezstarostnosti, aby si člověk odpočal od toho, co mu tížilo hlavu v předcházejících třech písničkách. V dramatické Apology je to vztah k sobě samému, v Down hledání svého místa a svých lidí. A Hunt je, ač pěkný, výkřik frustrace.
I druhá polovina se vrací k niternějším tématům. Koneckonců, bezstarostnost nemůže trvat dlouho. „When everything's right, it feels wrong.“ Nejsilnější skladbou po textové stránce je Only Child. Jeden z motivů, který se táhne celou deskou, jsou vysoké nároky na sebe sama, zde naprosto explicitně znázorněny opakujícím se „I should be better“. Není těžké se s texty ztotožnit, jsou to věčná témata podaná bez přehnaných klišé. Jedním z nich je pomíjivost, která stojí nad všemi ostatními problémy. Jako název tohoto alba. “Everything expires, our dreams and our desires.” Zůstane nám nostalgie, ale s tím se musíme smířit a jít dál.
A co bude dál? Po tak citlivě provedeném prvním albu je na místě se na to ptát. A sledovat, kam bude Aiko se svým textařským i hlasovým potenciálem směřovat. Zastavovat zřejmě neplánuje. „The wheels keep turning so I go,“ tvrdí v závěrečné skladbě.
vstupní prohlídka Aiko zde
Aiko – Expiration Date (Alena Shirmanova-Kostebelova, 2020)
spotify interpretky
Valentýna Žišková 23.01.2021
Racci, druhý knižní počin Ondřeje Hrabala, jsou kompaktním, uceleným souhrnem vracejících se motivů, scenérií a nálad.
Jiří Přivřel 20.01.2021
Tindersticks v pražské Lucerně a raná devadesátá. Gentleman s krásnou dívkou, v pozadí panorama Hradčan. The heart rules the head.
Zuzana Krišková 08.01.2021
Výstava, která završuje několikaletou práci Martina Zeta zabývající se dílem svého otce, věrného komunisty a prominentního sochaře minulého režimu Miloše Zeta očima Zuzany Kriškové.
Aneta Martínková, Jana Michalcová 06.01.2021
Punková ženská čtyřka Savages oslnila svět dvěma deskami a aktuálně hibernuje, jejich frontwoman Jehnny Beth se ale rozhodla vydat na sólovou dráhu. Duel.
Kristína Valachová 31.12.2020
Keby existovalo zosobnenie krehkosti, Caitlin Pasko by bola nielen jej verným predstaviteľom, ale i protikladom.
Jonáš Sudakov 30.12.2020
Vplyvy alternatívneho rocku, popu a rapu sú tu stále, aj keď teraz v trochu iných pomeroch.
Anna Valentová 29.12.2020
Držitel Nobelovy ceny za literaturu halí svoje prózy halí do tajemného a všudypřítomného oparu, který skrývá nejasné osudy protagonistů.
František Knuth 28.12.2020
Možná i díky této desce dojdete k útěše, že na pocity, které se při všech lockdownech a karanténách derou na povrch, nejste sami.
Filip Zrno 26.12.2020
Ozvěny Fugazi, Jesus Lizard, Shellac či Arab on Radar se nesly celou deskou a přímočarost, agresivita a živelnost k Metz patří.
3DDI3 26.12.2020
Sociální sonda do duše města v některých ohledech připomíná seriálovou Špínu Baltimoru nebo Dům z karet.