Články / Rozhovory

VickiKristinaBarcelona: Milujeme blešáky

VickiKristinaBarcelona: Milujeme blešáky

Adéla Polka | Články / Rozhovory | 17.09.2021

V pražském klubu Café V lese zazní 22. září songy Toma Waitse v netradičním podaní. Svou osobitou interpretaci některých jeho děl přiváží z New Yorku Vicki Kristina Barcelona, skupina, která svým vzezřením přenáší do jiné doby. Třicátá léta, New York, špinavé pajzly, vajgly a chlast. Tyhle dámy středního věku – Rachelle Garniez, Amanda Homi a Terry Radigan – se nebojí sdílet na pódiu jakýkoliv druh příběhu a strach jim nenahání ani velké sousto, jakým je fakt, že staví celý repertoár na skladbách světově uznávaného, avšak projevem velmi specifického Toma Waitse. Jestliže si na Waitse hrály nejprve spíš z legrace, nyní představují poměrně osobitě zpracovaný repertoár.

Jak jste se daly dohromady? A odkud se vzal ten nápad zpívat songy Toma Waitse?
Každá z nás je skladatelka, zpěvačka a hudebnice a na scéně v New Yorku působíme už mnoho let, takže máme dost společných přátel. Známe se poměrně dlouho, ale společně jsme začaly dělat hudbu teprve před pěti lety, což vzniklo z legrace na nějaké písničkářské akci. Zpočátku jsme míchaly naše původní písně s těmi Waitsovými, ale rychle jsme našly společný průsečík právě v jeho širokém materiálu. Každá jsme tíhla k lehce odlišnému stylu, ale postupně jsme došly k výběru písní, které nám jako skupině vyhovují nejlépe. Nadšení publika nám dodalo energii a vedlo nás to k tomu, že jsme se zaměřily výhradně na Waitsův materiál. Terry se v jeho písních vyzná nejlépe, zpívala s námi spoustu jeho písní dávno předtím, než vznikla kapela. Rachelle zase lidi často nazývali „ženským Waitsem“, což nikdy nebyl její přímý záměr. Amanda je velkou fanynkou jeho teatrálnosti a pravidelně chodila na jeho koncerty.

Znáte ho osobně?
Zatím ne. Ale třeba Terry se s Rachelle seznámily díky skvělému hudebníkovi Gregu Cohenovi, který hrál s Waitsem několik let na baskytaru.

Myslíte, že by se mu vaše podání líbilo?
Doufáme, že ano. Třeba názor Kathleen Brennanové, která je spoluautorkou většiny z našich oblíbených songů, nás rozhodně zajímá.

Musely jste měnit v písních slova, aby lépe seděly ženské interpretaci?
Neměnily jsme nic. Naopak máme pocit, že jsou ty songy a postavy v nich jako by znovu objevovány.

Co na Waitsovi obdivujete nejvíc?
Jeho vypravěčskou a filmařskou kreativitu, černý humor a upřímný sentiment a samozřejmě jeho úctu k lidem, kteří se ocitli na dně.

Jak se vám s jeho materiálem pracuje? Je to spíše zábavná práce, nebo je okolo aranží naopak hodně práce?
Vznik našich aranží nás obecně baví moc. Základní kostra songu je většinou jasná, pak pracujeme na detailech, což bývá složitější, ale zábava je to vlastně vždycky. Získáváme tak příležitost dělat věci jinak, než jsme byly dříve zvyklé. Každá z nás má jiný styl a přístup k hudbě, a tak se občas stane, že vznikne něco dost zábavného. Strašně nás baví zpívat společně nebo to debatování nad tím, který nástroj zrovna použijeme. Amanda má rozsáhlou sbírku perkusí z celého světa nebo třeba harmonium. Terry zvuk ukotvuje svou elektrickou kytarou a Rachelle střídá elektrické kytary s akordeonem, banjem a vším, co má zrovna po ruce.

Kterému dalšímu hudebníkovi byste rády udělaly covery nebo remixy?
Máme rozpracovaný dostatek písní na druhé album coververzí Toma Waitse a plánujeme, že půjdeme brzy do studia. Pracujeme také na nahrávání singlu, na kterém se podílí úžasná zpěvačka Genya Ravan z Ten Wheel Drive a Goldie and the Gingerbreads, která je také jednou z mála ženských producentek na rané punkové scéně v New Yorku. Jsme velkými fanoušky Fanny, první ženské rockové kapely, která nahrála celé album pro velkou nahrávací společnost na počátku 70. let, a zajímají nás některé z méně známých velkých písničkářek té doby, včetně Normy Tanegy.

Kdo vám točí videoklipy? Zaujal mě ten k písničce I donʼt Wanna Grow Up.
Klip k I Don’t Wanna Grow Up udělali The Mark of Nancy, což je pár fantastických umělců a milovníků nepřetržitého záběru, kterým točí celé video. I tenhle klip je na jeden záběr. Náš videoklip k písni Yesterday Is Here byl natočen na iPhone na venkově a záběry pro Innocent When You Dream a Tango Til They're Sore natočilo několik přátel. Amanda a Rachelle se postaraly o střih videa. Obal našeho alba a promo fotky pak dělal Albie Mitchell.

Jste fanynkami filmů Woodyho Allena?
Rozhodně. Každá máme svůj oblíbený. Amanda miluje Zelig, Rachelle zase Výstřely na Broadwayi a Zlaté časy rádia. Terry zbožňuje Hanu a její sestry.

Kdo je Vicky, kdo Kristina a kdo Barcelona?
Nechceme vyloženě ztvárňovat konkrétní postavy, ale lidé se na to občas ptají a mají tendenci to přiřazovat. Takže Amanda je Barcelona – nosí klobouk matadora, který si pořídila v Barceloně, hraje na kastaněty a zabývá se flamencem. Terry je jako jediná blondýna v kapele Kristina, navíc se vyžívá v náboženských artefaktech. No a Rachelle je Vicki, protože je královnou kazoo.

Díky vašemu kabaretnímu stylu se domnívám, že jste milovnice sekáčů a bleších trhů. Je to vaše vášeň hledat vyladěné kousky oblečení a doplňky?
Ano! Milujeme vetešnictví, bleší trhy a bazary. Vždycky se tam najdou nějaké tajemné a jedinečné předměty.

Doporučily byste nějaký sekáč nebo blešák v New Yorku nebo Evropě?
V New Yorku je jich strašně moc, hlavně při Housing Works nebo Goodwill Shops. Na severu státu New York, zejména v městečku Walton v oblasti Catskill Mountains, je několik báječných obchodů se starožitnostmi a veteší. Charitativní obchody Oxfam ve Velké Británii jsou taky výborné.

Plánujete nakupovat i v Praze?
Jasně. Budeme rády za tipy, kam zajít.

Jak cestujete po Evropě? Do kterých zemí se chystáte?
Cestujeme převážně po Německu a přepravujeme se v dodávce s řidičem. Česká republika je pak jedna z dalších zemí, kterou navštívíme. Pro Terry to bude první návštěva Prahy, Amanda a Rachelle se zde rády vrací.

Info

VickiKristinaBarcelona (us)
Songs of Tom Waits
22. 9. 2021 20:00
Café V lese, Praha
Fb událost

foto © se souhlasem VickiKristinaBarcelona

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zach Choy (Crack Cloud): Spojuje nás to, že jsme odpadlíci

David Čajčík 16.05.2022

Jako pozvánku na květnový koncert postpunkových Crack Cloud odemykáme rozhovor, který vyšel ve Full Moonu #113.

Ťukání do termosky a jiné výpravy do zvukové reality (Viera Marinová)

Viktor Palák 12.05.2022

Viera Marinová je zvuková designérka, která stojí mimo jiné za ceněným krátkým filmem Milý tati.

Poly (Insania): Tenkrát po tom byl hlad

Adéla Polka 09.05.2022

Falešný kněz Poly si ve svých obsáhlých kázáních rád rejpne a nechá být. Ať si každý přebere sám. Rozhovor.

Jan Bartoš (Prague Music Performance): Osvobození koncertního formátu mám v hlavě několik let

Jarmo Diehl 05.05.2022

Přední český klavírista, nebo přední český umělecký ředitel, v obou případech přesahující hranice naší země? Jan Bartoš je obé. Rozhovor k festivalu, jehož program budí respekt.

Alona Dmukhovska (Music Export Ukraine): Píšeme příběh lidstva

Anna Mašátová 02.05.2022

S Alonou a jejími kolegyněmi jsme se potkávaly během konferencí a festivalů v zahraničí, v loňském roce navázaly hlubší spolupráci, která vyústila v česko-ukrajinský workshop...

Léonce: Zabalené osobní prožitky a emoce

Adéla Polka 29.04.2022

Letošní festival francouzské kultury Bonjour Brno bude první květnový týden hostit mladého písničkáře, vystupujícího pod jménem Léonce. Rozhovor.

Ätna: Snadno se začneme nudit

Michaela Šedinová 28.04.2022

Na moje plačky, že celý den prší, mi s úsměvem odpovídají, že deštivé dny jsou fajn, protože lidi jdou o to radši na koncert. Rozhovor, koncert za pár dní.

Sanjin Nesimi, Jonáš Verešpej (Ankali): Věříme, že to má vyšší smysl

Jarmo Diehl 07.04.2022

Pražský klub Ankali příští týden zahajuje mezinárodní projekt Gravity Network, který nabídne pozoruhodný lineup nabízející nejen elektronické producenta, ale i diskuze na aktuální témata.

Josef Sedloň (Spectaculare): Dotknout se všech smyslů

Jarmo Diehl 31.03.2022

DJ, producent a promotér Josef Sedloň nejen o dramaturgii Spectaculare, ale i o inspiracích, devadesátkách a dalších láskách. Rozhovor.

Jan Fic (Red Bird Festival): Přispět i kapkou do moře má smysl

Michal Pařízek 29.03.2022

Kolektiv okolo Red Bird Instruments se rozhodl pomoci obětem války na Ukrajině a ve spolupráci s pražskou MeetFactory chystá charitativní akci. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace