Články / Reporty

Výřez z Lunchmeatu. Bass dropový nálety na Metropolis

Výřez z Lunchmeatu. Bass dropový nálety na Metropolis

David Vo Tien | Články / Reporty | 29.04.2014

Poslední večer 5. ročníku Lunchmeat festivalu. Devítihodinový lajnap. Hra na schovávanou a satanské tango. Strobo a tma, tanec v temnotách, dusot kopyt čtyř jezdců basspokalypsy, minimalismus, maximalismus, ambientní plochy, hiphopová razance, taneční konstrukce, beatová dekonstrukce, software, hardware, synťáky, bicí i saxík. Kávičky, panáčky, pivečka, koho co udrží na nohou, rukou, vsedě, vestoje. Ráno ale budou nakonec všichni stejně hranatý, jak expresionistická dekorace ze třicátých let.

Rok 2026, goticky rozmáchlé tvary, proletariát vs. buržoazie, vizuální a estetický strop, německý expresionismus restart, verze 2014. Monochromatická nadčasovost. Forma plus Stroon kontra Metropolis. Ideální způsob jak zaktualizovat film němé éry a dostat ho znovu do povědomí diváků, a to přímou zkušeností sledováním, konfrontací s obrazem a autorským hudebním doprovodem. Forma. Elektroakustické těleso. Jemná práce s hudbou, dobře namazaný parní stroj. Vzpoura se děje na plátně, na skupinu jde sotva vidět. Ukázněná improvizace, se zavřenýma očima jde sledovat vývoj děje podle sluchu. Na vystoupení Cinema Royal byla laťka nastavená až příliš vysoko. Bez expresionistické stylizace, 2 000 000 voltů, prostoru transformační stanice, to už prostě není „ono“. Modli se a pracuj. Vzhledem k časovému skluzu a zmatenému lajnapu by se dvouhodinová šichta hodila víc do kina, jako doprovodný program, než jako volný rozjezd před Timem Exilem, Evianem Christem a 813.

Evian Christ zavřený v kleci útočí stroboskopy, jako kdyby střílel z laserovýho gatling gunu omračujících 200 blikaček za minutu. Kobercový nálet bass dropů, hiphopový instrumentály a trapový rytmy krájené dark ambientovými vsuvkami, občas piáno jak od Deaf Center. Tísnivá, psychedelická atmosféra, za kterou může „weird stuff“, který jeho beaty ozvláštňuje, mu teď všichni radí, ať je ze svých songů vyndá. K tomuhle vykleštění doufejme nedojde. Solitér, který na sebe upozornil po tom, co anonymně nahrál pár tracků na youtube, tedy především hudbou, to snad nebude mít ani zapotřebí. Ostatně od garáže se starou verzí Cubase se dostal až na desku Yeezus Kanyeho Westa a ne nadarmo vydává u Tri Angle. A na káněho GOOD Music teda taky.

Info

Luchmeat festival 2014
25. 4. 2014, Studio Hrdinů, Praha

foto © Šimon Levitner

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace