Články / Rozhovory

Lasse Matthiessen: Politiku s hudbou nemíchám

Lasse Matthiessen: Politiku s hudbou nemíchám

Barka Fabiánová | Články / Rozhovory | 26.02.2017

Dánský písničkář Lasse Matthiessen se do České republiky rád vrací. Začátkem března odehraje tři koncerty v Čechách, o čtrnáct dní pozdějí se pak vrátí na Moravu. Ještě než však vyrazí na cesty, odpověděl na pár otázek nejen o procesu psaní písniček.

Vyrůstal jsi v hudební rodině, chtěl jsi se stát muzikantem? Jaká je tvá nejranější hudební vzpomínka?
Ano, odjakživa jsem chtěl být hudebníkem. Alespoň pokud si vzpomínám. Nejsem si úplně jistý, co je moje první hudební vzpomínka, spíš si vybavuji jen útržky, třeba svého otce, jak vybírá jednu desku z tisíce dalších, co měl, a pokládá ji na gramofon. Celé dny si přehrával všechno možné z jazzu a pořád to dělá. Občas to jsou fakt divné avantgardní věci, občas swing. Vždy jsem byl obklopen hudbou.

Kteří hudebníci ovlivnili tvoji hudební kariéru?
Těch, kteří mě fascinovali, bylo tolik... a proto i v mém zpěvu a ve hře na kytaru je slyšet různé vlivy – od Mozarta přes folk až po Radiohead a Billie Holiday.

Jak se vyrovnáváš s nepřiznivými recenzemi?
Nikdo nemá rád nepříznivé recenze. Ty, co mám, mě ale dokážou na několik dní rozladit. Kritiky prostě všechno rozebírají, naštěstí těch špatných moc nemám. Většina je příznivých, opravdu dobrých, a když se občas objeví nějaká ne až tak nakloněná, snažím se nic si z ní nedělat.

Někde jsi zmínil, že tě ovlivňuje literatura. Je nějaký literární žánr, ať už v poezii nebo v próze, který má na tebe jako na písničkáře větší dopad?
Nemyslím si. Rád čtu různé věci. Od divných norských avantgardních spisovatelů až k mainstreamovým knihám. Méně inspirace čerpám z detektivek než z Thomase Manna, řekl bych. Jediná věc, která může být na psaní textů obtížná, je mít velká očekávání, zejména když píšete rockové a popové písně.

Mluvíme-li o psaní písní, máš nějaké rituály? Dáváš přednost papíru a tužce, nebo používáš počítač?
Rád píšu do notesu, mám jich doma více než stovku. Někdy napíšu jen pár vět, někdy více, ale mám tendenci na to zapomenout a po letech znovu objevit. Občas se ke mně takhle dostanou střípky a útržky z různých období. Líbí se mi to. Je to, jako bych psal svému budoucímu já.

Míváš bloky, když píšeš? Jak je překonáváš?
Ano, měl jsem a stále mám. Nic moc se s tím dělat nedá, jen doufat a věřit, že to zas přejde. Stresovat se a snažit se to nějak překonat, to u mě nefunguje, akorát se to tím zhoršuje. Takže když cítím nával něčeho dobrého, když přichází inspirace, je potřeba po tom chňapnout. Prostě to udělat.

Jak moc autobiografické jsou tvé písničky?
Docela dost. Ale ne všechny a ne vždy.

Vždycky jsi psal jen "neškodné" písně? Nepokoušel ses někdy třeba o protestsong?
Nenazval bych své písně neškodnými, jsou často o smrti… Ano, napsal jsem i jeden protestsong, ale nejsem s to míchat svou hudbu s politikou. Příliš mnoho přemýšlení a příliš málo hudby.

Hrál jsi na mnoha místech v Evropě i v USA. Vidíš rozdíly v publiku doma v Dánsku a v ostatních zemích?
Zažil jsem rozdílné publikum. Někdy je to víc o tom, jestli hraješ na vesnici, nebo ve městě. Dánové často na koncertech nejsou příliš zdvořilí. Dost toho prokecají. Nemám to rád.

Loni jsi na německé části turné předskakoval Suzanne Vega. Co to pro tebe znamenalo?
Znamenalo to pro mne opravdu hodně. Byla to zábava. Velké publikum, její tým byl super. Fakt fajn lidi. Nemyslel jsem si, že to tak bude, ale bylo. Užil jsem si to.

Od té doby, co vyšla deska Wildfires (2014) jsi hodně hrál a cestoval. Zažil jsi něco, co ovlivnilo připravované album?
Nejsem si jist, že se událo něco speciálního. Na mém dalším albu bych rád udělal věci jinak. Budou tam synťáky, a hraju si trochu víc s hlasitými pasážemi.

Jak jde nahrávání? Bereš ho jako výzvu?
Miluju nahrávání. Obtížné jsou pro mne ty ostatní věci okolo. Jako třeba, že hodně času trávím na turné.

Jaké vidíš (ne)výhody v tom, hrát sólo a hrát s kapelou?
Mám rád oboje. Zbožnuju tu intimitu, když hraju jen sám. Když cítím, že obecenstvo poslouchá. Ale taky hraju rád hlasitě s kapelou. Je to zábavné, zejména, když vystupuji s tak skvělými muzikanty, jako teď. A kteří se mnou taky odehrají následujících sedm koncertů v České republice.

Info

Lasse Matthiessen & Band (dk)
1.3. Moving station, Plzeň
www.facebook.com/events/363485597369594/

2.3. Modrý trpaslík, Česká Třebová
www.facebook.com/events/208970352908177/

3.3. Jazz Dock, Praha
www.facebook.com/events/735583849940359/

15.3. Jazz Tibet Club, Olomouc
www.facebook.com/events/106473763200391/

16.3. Kabinet múz (spolu s Lucií Redlovou), Brno
www.facebook.com/events/705679236267559/

17.3. Kafé v kině, Veselí nad Moravou
www.facebook.com/events/373321046393844/

18.3. Klub Zubří (dvojkoncert s Lenkou Dusilovou)
www.facebook.com/events/251833155255952/

www.lassematthiessen.com
www.facebook.com/lassematthiessen

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vlzques (Fuchs2, Swine Daily): Baile Funk jednoducho milujem

Libor Galia 05.09.2024

Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.

SJ yellow (Fuchs2): Hraju čím dál rychleji

Libor Galia 28.08.2024

Její radostné skladby s kořeny v hip hopu, RnB a funku a bezchybné přechody vás zaručeně rozhýbou. F2 opening.

Mirko Burazer (Ship): Samé nejlepší místo

Mariia Smirnova 22.08.2024

„Každý kout Šibeniku vypráví svůj vlastní příběh a stojí za podrobné prozkoumání,“ říká zakladatel festivalu Ship.

Petra Soukupová (PSO): Orchestr mě naučil dávat důvěru mladým lidem

Mariia Smirnova 19.08.2024

O začátcích, o hranicích mezi vysněnou prací a životem a o zázracích, které se dají tvořit s podobně smýšlejícími lidmi kolem. Rozhovor.

Ivo Voříšek (Cool v plotě): Nejtěžší úlovek byl ten, který jsme neulovili

Mariia Smirnova 14.08.2024

„Já osobně se těším skoro na vše, velkou radost mám z Petry Hermanové, Anny Vaverkové, Davida Boultera a Pantha Du Prince...," říká dramaturg píseckého festivalu.

Natálie Pleváková (Sanatorium Sonorum): Mám hrozně ráda opravdovost a křehkost

Mariia Smirnova 12.08.2024

Pod pečlivým kurátorským vedením Natálie Plevákové se rezidenti ponořili do odkazu Smetany a přetavili ho do současného uměleckého vyjádření. Rozhovor.

Marek Mikič (Fuchs2, Tabačka Kulturfabrik): Je to všetko o ľuďoch

Libor Galia 08.08.2024

Marek mimo jiné stál spolu s Dušanem Vlkem u zrodu undergroundové koncertní série UGOT, která se na Štvanici odehraje za pár dní.

Maxl Walmsley-Pledl (Klangphonics): Sociální sítě jsou požehnání i prokletí

Filip Peloušek 10.07.2024

S kytaristou a hlasem Klangphonics Maxlem jsme se bavili o sociálních sítích, hře na alpský roh nebo o hraní na parkovišti.

Mike Kerr (Royal Blood): Že potřebujeme alkohol, abysme byli kreativní, je největší lež

Kristina Kratochvilová 09.07.2024

S frontmanem Mikem Kerrem z britského rockového dua jsme si před čtvrtečním koncertem popovídali o jeho hudebních začátcích, o boji s impostor syndromem, o cestě ke střízlivosti a tipy na…

Malcuth & Facutum: Jít tou těžší cestou

Viktor Hanačík 07.07.2024

Na konci minulého roku jim vyšlo album Alter, a to na americkém labelu Vale, s mezinárodními hosty i ohlasy. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace