




Podzim je ve vzduchu cítit každý den víc, tohle září bylo nejrychlejší v historii. S Danielle a Alexanderem se známe dlouho, koncertů za ta léta bylo hodně...
Chybí mi Berlín. Zase. Můžeme si říkat, že už to není, co bývalo, ale určité pocity a nálady se replikovat nedají. Nedostal jsem se tam kdovíproč snad tři roky a v nejbližší době se to nezmění. Občas si na to vzpomenu, včera jsem si to uvědomil znova před Veletržákem. Najednou trochu fouklo, pár zapomenutých kapek deště přiletělo spolu s větrem a útržky cizích hovorů a v tu chvíli to přišlo. Město jménem podzim.
Berlín si připomenu o víkendu v Haagu. Sotva o pár hodin, ale přece jen stíhám výstavu Danielle de Picciotto, která je v tamní Hok Gallery k vidění. Nevelká expozice je na místě pouze na pár dní, otevřená několik hodin v týdnu. Music Saved My Life. Zdánlivě patetické, ale jak znám Danielle, tak je tam vše v pořádku. Na print Hitman’s Heel, který mi dala při jedné ze svých posledních návštěv Prahy, se dívám každý den a přibližně tak často si slibuju, že ho dám konečně zarámovat. Zatím na něj ale padá prach, už tři roky. Že by přišel čas?
Podzim je ve vzduchu cítit každý den víc, tohle září bylo nejrychlejší v historii. S Danielle a Alexanderem se známe dlouho, koncertů za ta léta bylo hodně, v různých sestavách, na různých místech, společných chvil ještě víc. Paradoxně v Berlíně jich bylo minimum. Dlouho jsme se ale neviděli, to taky zamrzí. Pouštím si nový živák hackedepicciotto, další střípek do mozaiky. Zabijákův podpatek je ošoupaný lety na cestách, tisícovkami pražců, zážitky a dobrodružstvími, získal nádhernou patinu. Danielle s Alexanderem zrají do krásy a moudrosti. Musím jim z Haagu poslat aspoň fotku, na půlku října se těším o to víc. Do Wild God jsem se sice pořádně nedostal a možná se to už ani nestane, ale ten kousek města jménem podzim, co s sebou Cave a Neubauten přivezou, si stejně ujít nenechám. Akorát to už bude zima.
Thee Sacred Souls – Got a Story to Tell
Soulu není nikdy dost.
A Place to Bury Strangers – Synthetizer
Povinný výprask uší a koncert v Kabinetu za rohem.
Vladimír Skrepl: Esoterická pauza a Jiří Petrbok: Je těžké býti bohem, 30. 9., Kampus Hybernská, Praha Dva solitéři, tuplovaná vernisáž. To bude kampus!
The Notwist, 4. 10., MeetFactory, Praha Koncert trochu ve stínu dalších akcí, ale v posledních letech jsem je viděl několikrát a pokaždé to bylo náramné.
Batch, 4.–5. 10., různá místa, Brno Jízda Brnem v hodně slušné sestavě.
Bez dechu s dechem (Katarina Gryvul & Alex Guevara)
Vzhledem k nejrychlejšímu září mi tohle uteklo mezi prsty.
Lankum + Nina Pixel, 20.9.2024, Archa+, Praha
Krásně civilní.










Singl Ordinary World se narodil stejného roku jako já a pamatuju si ho od raného dětství.



Láska a laskavost jsou v dnešním světě projevem vzpoury, tím více bychom se jich měli držet.



Procházím ulicemi, které tě tolik inspirovaly, a ani se o nich nesnažím psát. Lépe než ty o Benátkách to nikdo nesvedl, všechny pokusy působí předem marně.



Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.