Válová a Janáček, abstrakce na třetí
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Z desky ční fatalismus i sentiment. Koneckonců, výmluvné jsou už názvy skladeb: Hand of God, Old Times, Lavenders Field, Balcony Man.



Ztřeštěná dvojka Italů, kteří by mohli z fleku předskakovat Mikovi. Průměrný kytarista a průměrný bubeník, nadstandardní baviči.
Tauron Nowa Muzyka otevře ne jinak než velkolepě koncertem Cinematic Orchestra.
Kontroverze, hluboké emoce, voda na mlýn ignorantům a umění zkázy na Colours. ANOHNI.


Něco se povedlo, něco ne. Těžko posuzovat jen podle krátké návštěvy, nicméně některé věci jsou jasné, dvojtečka.


Modrovlasá pokušitelka Øland se v epicentru slezského dění, na katovickém festivale Ars Cameralis, zaryla hodně hluboko.



Novodobý Faust žije a nová smlouva posvěcená glazurovými vokály upravuje vztah mezi popovým kýčem a thrillerem.



Resumé? To ani ne, ale shrnující názor ano. Anebo taky: napsat paján a nevypadat při tom hloupě je to nejtěžší. Umíme.



Dnes začínají Colours, ale já stále myslím na Pohodu. Festival, který nemá v mnoha směrech obdoby. Popis jedné lásky.