Kolem osmé hodiny však Tipsport aréna, stánek hokejové Sparty, zela prázdnotou a do mysli se vkrádaly pochyby.

Opravdu jste si mysleli, že festivaly rovná se betonová runway v pustině s předraženými tretkami a davem opilých dětí?

Mezi šesti stagi putovaly mraky lidí, stihnout vše se nedalo ni náhodou, tak aspoň pár doporučení ke zpříjemnění dne.

Travička jak na Coachelle a výborně vybraná místa na podia, jež se netlučou, ani se neztrácejí. United Islands, pátek.

Společný koncert Nod Nod a Or v Boru, zatímco zpěvák vřískal: Sežer svý zuby! (Hraje to zatraceně hlasitě.)

Tento rok patřilo deset míst od NoD přes Café Nona po Malostranskou besedu českým kapelám. United Islands v plné parádě.

S Vilem to máme, jak se říká hezky česky, complicated. Ale všechny moje lásky mě zpočátku nezajímaly.

Možná kapela zalitovala příliš akční ochranky, která dárce vrátila na své místo, tohle se v Evropě jen tak nevidí...

Mlátí do škopků celým tělem, hraje i mimickým svalstvem a já si říkám, že mu za pár let odejdou ramena. Or + Nod Nod.

V Karlíně nejsou kluby, ale to nevadí, můžeme na Smíchov. Happycore, screamo a Seriály. Elekce, den druhý.

Velká stage, pár stánků s jídlem, neziskovky, dětský koutek, instalace výtvarníků, nic víc, nic míň, hlavní je hudba.

To nejlepší na české klubové elektronické scéně. Game boy, igelitka a Beverly Hills 90210. Jde to i bez Kazet.

Cesta z koncertu My Bloody Valentine na Guardian Alien s sebou nesla nutnost vzpamatovat se.

Schelinger revival? Pískalo mi v uších jako na Trigger Effect. Naklonila se ke mě sestra a zakřičela: „Doomriders!“

Alternativa k pondělním My Bloody Valentine? Polechtat zvukovody v Galerii U Mloka. Program? Teplouši a Nosorožci.

Jsou vůbec takoví introverti i ve skutečnosti? Je vůbec nějaká jiná skutečnost? MBV a startující Boeing.

Takové stěny aparatury jsem viděl naposledy u Swans, ba ne, tyhle byly větší! Byl tak přepálený zvuk záměr kapely?

Jedenáctý ročník měl neuvěřitelnou návštěvnost, ke které jistě nemalou měrou přispělo perfektní počasí.

Na jednu z nejvýraznějších žen v současné elektronické hudbě jsme čekali jako na Vánoce. Přivezla novou desku Dva.

„The world wasn’t built in a day,“ zpívají NoMeansNo. Stejné je to i s nimi. Z punkového undergroundu k věčné slávě.